Článek
Peníze Maročanovi předali, když ho 15. října propouštěli, protože jako vězeň dostával 30 eur kapesného měsíčně a také plat za práci. Výplata ovšem byla v rozporu s mezinárodními sankcemi na teroristy. EU ve svém nařízení 881 z roku 2002 rozhodla o zmražení všech finančních prostředků lidí podezřelých z terorismu. Mutasádik je na tomto seznamu jako číslo 18. Protože byl členem Al-Káidy, vztahují se na něj i sankce OSN.
Výplatu odhalila osm dní po deportaci Mutasádika německá Bundesbank, která na dodržování sankcí dohlíží. Státní zástupce proto zahájil 23. listopadu vyšetřování, aby se zjistilo, kdo nařídil vyplatit peníze.
Loňská deportace Muníra Mutasádika
Propuštění Mutasádika přitom vyvolalo velkou pozornost, protože tento spolupracovník Muhammada Atty z hamburské buňky Al-Káidy byl prvním odsouzeným za útoky z 11. září. Dopaden sice byl i hlavní strůjce útoku Chálid šajch Muhammad, ale proces s ním ještě neproběhl.
Maročan pomáhal opatřit peníze teroristům, kteří unesli letadla a zaútočili s nimi na Pentagon a dvě věže Světového obchodního střediska. V roce 2006 byl odsouzen na 15 let, i když tvrdil, že je nevinný. Nepopíral, že se s Attou dobře znal, ale tvrdil, že o chystaných útocích nevěděl.
Pečlivě naplánovaná deportace s chybou
Když Mutasádik loni 15. října opouštěl věznici, byla to bedlivě naplánovaná akce, tak aby byl hned ten den Maročan deportován do své vlasti. S pouty na rukou jej vedli maskovaní policisté. Pak ho vrtulník přepravil z věznice na letiště Helmuta Schmidta, kde nasedl na palubu letadla společnosti Royal Air Maroc, které letělo do Casablanky. Na palubě ho doprovázeli dva policisté.
Ve věznici mu ale jako každému propouštěnému dali peníze, co tam měl.
Mutasádika, který žije nyní v Marrákeši u rodiny, se sice novinářům podařilo kontaktovat, ale neřekl, co udělal s penězi, za které se dá v Maroku dobře vyžít.