Článek
„Prezident Zeman popisuje rizika, což je myslím věc, která je všeobecně známá, nejsou to nějaké zásadně nové informace. Nicméně mi tam chybí konkrétní návrhy na to, jak postupovat, abychom realisticky tu současnou migrační krizi zvládli,” řekl Sobotka.
„Já bych se chtěl jako předseda vlády soustředit spíše na to, abychom odpovídali na otázky občanů, předkládali konkrétní kroky, konkrétní řešení. V tom vnímám svoji roli politika,” dodal.
„Politici nebo všichni ti, kteří chtějí ovlivňovat veřejné mínění, by neměli podléhat pokušení sbírat laciné hlasy populismem, polopravdami, zjednodušováním nebo jednoduchým strašením lidí. Já myslím, že lidé už jsou vystrašeni dneska dost. Stačí k tomu Islámský stát, stačí k tomu teroristické útoky, které pronikly až přímo do Evropy,” řekl Sobotka.
„Politici by měli méně strašit a více navrhovat konkrétní pragmatická řešení těch problémů, které kolem sebe vidíme. Ať už je to posílení bezpečnosti, proto abychom byli schopni lépe čelit teroristickým hrozbám, ať už je to řešení problémů s integrací uprchlíků, kteří do Evropy přijdou nebo už do Evropy přišli, ať už je to otázka fungování vnější schengenské hranice,” uvedl premiér.
Populismus, který nabízí jednoduché recepty, podle Sobotky nemůže uprchlickou krizi vyřešit. „Populismus může na migrační krizi vydělat, můžete na migrační krizi konec konců i vyhrát volby,” poukázal na úspěch francouzské krajně pravicové Národní fronty v prvním kole regionálních voleb. [celá zpráva]
”Nicméně migrační krize, bezpečnostní krize, terorismus, tohle všechno vyžaduje komplexní přístup. Ale hlavně to vyžaduje evropskou spolupráci,” dodal
Premiér vyjádřil spokojenost nad tím, že uprchlická krize zatím nevedla k výraznému posílení extremistických stran v České republice.
Chránit hranice Schengenu
„Shodujeme se v důrazu na ochranu vnější schengenské hranice,” řekl Sobotka po jednání s německým vicekancléřem a předsedou SPD Sigmarem Gabrielem.
„Pokud byly zrušeny hranice uvnitř Schengenu, pak je potřeba, aby tady existovala důkladná ochrana vnější schengenské hranice. Aby tady nebyl chaos z hlediska migrace a aby už na té vnější schengenské hranici bylo možné rozlišit mezi uprchlíky před válkou, kteří mají nárok na azyl, a mezi ekonomickými migranty, kteří by se měli vracet,” doplnil premiér.
S německými sociálními demokraty se Sobotka shodl i v nesouhlasu s omezením prostoru bez vnitřních hranic: „Máme shodnou pozici nepřipustit zmenšování Schengenu, zavádění vnitřních hranic. Konec konců je to naprosto proti ekonomickým zájmům Německa a České republiky. Naše ekonomiky, firmy už jsou dneska tak propojené kooperací i vlastnicky, že jakékoli bariéry na hranicích by měly velmi negativní vliv na zaměstnanost.”
Spor o kvóty
Rozpory mezi Českou republikou a Německem však panují v otázce trvalého unijního mechanismu rozdělování běženců mezi členské země EU.
„Celý den jsem trávil tím, že jsem vysvětloval postoj České republiky ke kvótám. K tomu, že my jsme připraveni pomáhat na dobrovolné bázi, na základě našich možností, na základě našeho vlastního rozhodnutí, ale že odmítáme nějaký direktivní centrální systém trvalého přerozdělovacího mechanismu v rámci Evropské unie. Ta motivace není sobecká v tom smyslu, že bychom nebyli ochotni přispět k řešení migrační krize. Ale nechceme tady trvalý systém přerozdělování, protože jsme k němu skeptičtí. Myslíme si, že v řadě ohledů nebude a nemůže fungovat a ve skutečnosti to není řešení toho problému, který tady je.”
Sobotka stráví na sjezdu SPD dva dny, ale nečeká, že by se německý postoj k zavedení kvót na rozdělování běženců změnil. „Ani to nebylo mým cílem.“