Most měl být už dávno zbourán, míní janovský profesor. Stavba má nezvyklou konstrukci

Totéž říkal už v roce 2016, kdy se dělala menší rekonstrukce mostu. Upozornil, že náklady na údržbu budou tak velké, že by bylo levnější postavit nový.

„Pokračující náklady na údržbu naznačují, že během pár let přesáhnou náklady na rekonstrukci mostu: v tu chvíli bude čas ho zbourat a znovu postavit,“ řekl předloni Brencich časopisu Ingenghneri.info. V úterý v rozhovoru pro Radio Capital zopakoval, že měl dojem, že struktura mostu je úplně chatrná.

Dodal, že i když takový most má vydržet nejméně sto let, jeden z jeho pilířů, východní, musel být výrazně zpevněn jen dvacet let po jeho dokončení. V úterý se zhroutil druhý, západní.

Vysoký představitel civilní ochrany Luigi D´Angelo řekl, že úřady nemají dost informací, aby mohly jasně říci, co se stalo.

Most se jmenoval pro svém staviteli Ricardovi Morandim, který byl známý inovativním využitím předepjatého betonu. Morandi, který také pomáhal navrhovat mosty ve Florencii, u římského letiště Fiumicino a taky ve Venezuele, kde se podobný most zřítil po nárazu tankeru, spáchal v roce 1989 sebevraždu.

Bývalý předseda britského Institutu stavebního inženýrství Ian Firth uvedl, že Morandiho most měl nezvyklou konstrukci, protože u závěsných mostů nebývá běžné, aby se místo lan použily pevné závěsy z předepjatého betonu. Upozornil, že kov mohl korodovat.

Podobný názor má janovský architekt Diego Zoppi: „Problém s Morandiho mostem je ten, že místo závěsných lan z kovu je použita konstrukce z betonu. V šedesátých letech se nepočítalo s tím, že beton degraduje a může se pak zhroutit. Před padesáti lety se neomezeně věřilo v předepjatý beton. Ta víra byla absolutní. Jenomže s neustálými vibracemi od dopravy beton praská a vlhký vzduch se dostává k oceli, která oxiduje. Z tohoto důvodu most potřebuje vždy velkou údržbu, Ta je velmi drahá.“

Janovské noviny Il Secolo XIX uvedly už v prosinci 2016, že chybí peníze na údržbu mostu, protože úřady daly přednost převedení prostředků na novostavby. Rekonstruuje se a opravuje se, jen když už je to naprosto nezbytné.

Ředitel společnosti Autostrade del Tronco Genoveso Stefana Mariglianiho, která měla na starost údržbu mostu, řekl, že se katastrofa nedala předpovědět. „Nebyly tam žádné známky nebezpečí. Most byl předmětem častých kontrol, byla to neustále monitorovaná stavba.“ Pokračující práce na mostě byly podle něj jen běžnou údržbou.

Podle Mariglianiho neukázala na žádné nebezpečí ani poslední speciální měření ze začátku roku 2017, která měla zjistit případné poruchy v kabelech nebo silových elektrických vedeních.

Další otázkou je velká dopravní zatížení na mostě na silnici spojující jihovýchod Francie se severozápadem Itálie. „Když byl postaven, nebyl koncipován na neustálý provoz tak těžkých vozidel,“ řekl bývalý janovský radní Gianni Vassallo v roce 2014.

Už dlouhá léta se přitom hovoří o odklonění dálnice mimo Janov, které by provozu na Morandiho mostě ulehčilo. Podle italských médií tento projekt ovšem komplikuje nedostatek peněz i občanské ekologické iniciativy.

Janovský výbor Hnutí pět hvězd, které nyní spoluvládne v Itálii, ale odmítalo varovná slova: „Dokola se nám vypráví pohádky o pádu Morandiho mostu.“ Zdola vzniklé protestní Hnutí pěti hvězd je velmi kritické k velkým infrastrukturním stavbám včetně rychlodráhy spojující Lyon s Turínem, která by mostu odlehčila.