MiG vyvíjí stíhačku čtyřikrát rychlejší než zvuk. Má být i pro operace v kosmu

Druhé označení odkazuje na třímachový stroj MiG-31, který dokázal zabránit tomu, aby Spojené státy používaly proti SSSR a jeho satelitům průzkumné letouny SR-71 Blackbird.

Tarasenko uvedl na konci října, že stroj by měl létat rychlostmi Mach 4 až 4,3, tedy čtyřikrát rychleji než zvuk, a měl by operovat v extrémních výškách pod hranicí kosmického prostoru a možná i v něm. Stroj „bude mít schopnost operovat v kosmu, nové zbraně, nové rychlosti a nový operační dosah,“ řekl armádní televizi Zvězda.

Mikojanova konstrukční kancelář na vývoji pracuje od roku 2013 s cílem nahradit úspěšné MiG-31, které nejen odrazily hrozbu amerických průzkumných strojů Lockheed SR-71 Blackbird, ale také nyní slouží jako nosiče hypersonických střel Kinžal. Očekává se že MiGy-31 by mohly být vyřazeny kolem roku 2028, i když to může být později, protože se plánuje další modernizace.

Tarasenko v roce 2017 řekl, že PAK-DP bude „střežit celou naši domovinu a pak bude přepracován na bezpilotní“.

Možná podoba stroje MiG-41

Ruský list Izvěstija je přesvědčen, že MiG-41 bude sloužit k obraně proti hypersonickým střelám. Předpokládá, že ponese víceúčelové antirakety proti těmto střelám MPKR DP, které budou mít hlavice se submunicí zvyšující šanci na zásah. Podle listu by měl MiG-41 vypustit antiraketu systému MPKR DP, jakmile systémy včasné výstrahy detekují hypersonickou střelu. Antiraketa se pak rozdělí na menší a jedna z jejích částí by měla čelně zasáhnout útočící hypersonickou střelu.

Možná podoba MiGu-41

Nejen západní experti ale pochybují, že stroj bude k mání v polovině dvacátých let, pokud vůbec kdy opustí rýsovací prkna. Ruský odborník Vasilij Kašin si myslí, že pokud bude létat, a tak ne před půlkou dvacátých let. Do výzbroje by se pak mohl dostat v letech 2035 až 2040.

„Nevěřím moc tomu, že by se málo ověřený návrh dostal brzo do sériové produkce,“ napsal serveru Business Insider letecký expert Justin Bronk pracující v britském analytickém a zpravodajském institutu RUSI. Zmínil, že sériová výroba pokročilého tanku T-14 Armata i bojového letounu Suchoj Su-57 byla nedávno pozastavena.

Zmiňované údaje vyvolávají pochybnosti o reálnosti projektu. Působení v kosmu by znamenalo použití motorů, které nebudou spalovat vzdušný kyslík. I úprava takto sofistikovaného stroje na bezpilotní by nebyla snadná.

Zástupce šéfa analytiků ve skupině Teal zaměřené na posuzování zbrojních projektů Richard L Aboulafaia řekl, že vyjádření Tarasenka jen udržují nápad při životě a zmínil ještě jeden důvod – může to sloužit na podporu prodejů nových verzi MiGů-29SMK, protože si „lidé neradi kupují letadla od firem bez budoucnosti“.

Dodal, že idea nové generace dálkového záchytného stíhače je „lpěním na minulosti“, protože střely země vzduch „jsou obecně lepším způsobem intercepce“.