Mezi EU a Británií se rozhořela válka o vakcíny

AstraZeneca v pátek informovala o výrazném zkrácení dodávek svých vakcín. V prvním čtvrtletí jich mělo podle zdroje listu Daily Mail dorazit 80 milionů dávek, ale firma oznámila, že počet sníží na cca 30 milionů dávek, přestože se udělal velký pokrok při schvalování této očkovací látky v EU. Měla by být schválena na konci tohoto týdne, i když možná s omezeními. Podle německých listů Bild a Handelsblatt je u lidí nad 65 let účinná jen z osmi procent.

V Británii je už schválená k použití a očkuje se s ní od počátku letošního ledna. Británie se snažila očkování maximálně urychlit, protože je silně postižena druhou vlnou. Celkem se v ní nakazilo 3,68 milionu lidí, z nichž zemřelo přes 98 700.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová řekla ve vypjatém telefonátu řediteli AstraZeneky Pascalu Soriotovi, že společnost musí splnit své závazky.

„Dala jasně najevo, že očekává, že AstraZeneka dodá předem domluvené objemy dávek,“ uvedla její mluvčí. „Připomenula panu Soriotovi, že EU investovala velké prostředky do společnosti, aby předem zajistila, že produkce naběhne ještě předtím, než bude podmínečně schváleno použití vakcíny Evropským lékařským úřadem (EMA).“

EU poskytla na urychlený vývoj a výrobu vakcín 2,7 miliardy eur (70 miliard korun). Značná část prostředků šla na oxfordskou vakcínu. AstraZeneca se v srpnu dohodla na tom, že EU dodá 300 milionů dávek, ale to není schopna splnit. EU přitom za to předem zaplatila 298 milionů liber (8,75 miliardy korun).

Komisařka EU pro zdraví Stella Kyriakidesová podle listu The Guardian uvedla, že je frustrovaná z přístupu společnosti, a upozornila, že její odpovědi nejsou uspokojivé. Důvodem je rozdíl v tom, kolik vakcín přichází do Británie a kolik do členských zemí EU. Podle britské datové společnosti Airfinity je v Británii více než deset dávek této vakcíny na sto obyvatel, zatímco v EU jen necelé dvě na sto obyvatel.

Kyriakidesová dodala, že EU „chce přesně vědět, kolik dávek bylo vyrobeno firmou AstraZeneca a kolik z nich bylo dodáno“.

Na závěr pohrozila, že by EU mohla přijít s odvetou: „Evropská unie podnikne jakoukoli akci, aby ochránila své občany a práva.“ To by mohlo znamenat, že by omezila vývoz vakcín vyráběných na jejím území do zemí mimo EU. V Belgii se vyrábí vakcína od Pfizer/BioNTechu, kterou odebírají i Britové. Ta má přitom vyšší účinnost než vakcína od Astra/Zeneky, která se podle různých údajů celkově pohybuje mezi 62 až 70 procenty.

Kyriakidesová ale přiznala i chybu na straně EU, že neprovedla včasné předběžné schválení látky k použití.

Česká republika při svém očkovacím plánu ministerstva zdravotnictví přitom na vakcínu od AstraZeneky, která je výrazně levnější a dá se skladovat v ledničce, velmi spoléhala. Počítala, že by s ní od února do konce července naočkovala 1,4 milionu lidí, přičemž 100 000 ji mělo dostat už v únoru. Stejný počet lidí měl podle plánu do konce července dostat i vakcínu od Pfizeru, jejíž dodávky se také krátí.