Článek
"Je to super výsledek," prohlásila Merkelová před jásajícími stoupenci v centrále CDU v Berlíně. Voličům slíbila, že s ním naloží odpovědně. "V příštích čtyřech letech uděláme všechno, co je v našich silách, aby to byly úspěšné roky pro Německo," dodala.
Německo nejspíš míří k velké koalici křesťanských a sociálních (SPD) demokratů.
Výsledky potvrzují drtivé vítězství CDU/CSU. Konzervativní unii volilo 41,5 procenta německých občanů, což jí vyneslo 311 poslaneckých mandátů z 630, které bude mít nový Spolkový sněm. CDU spolu s bavorskou sesterskou formací CSU dosáhla nejlepšího volebního výsledku za posledních 20 let.
Druhou nejsilnější stranou je SPD, která si připsala 25,7 procenta hlasů, což zajišťuje parlamentní křesla 192 poslancům.
Neuspěli naopak Svobodní FDP, s nimiž Merkelová utvořila předchozí vládu, ani euroskeptická strana Alternativa pro Německo. Dostaly 4,8 a 4,7 procenta hlasů.
V novém Spolkovém sněmu zasednou ještě marxistická strana Levice (8,6 procenta hlasů) a Zelení (8,4 procenta).
Vznik červeno-rudo-zelené koalice - tedy spolupráce SPD, Levice a Zelených - je pak téměř vyloučena, protože spolupráci s Levicí sociální demokraté i Zelení rozhodně odmítají.
Vysoká volební účast
Volby provázela vyšší účast než při posledních v roce 2009. Podle šéfa německé volební komise Rodericha Egelera do dvou hodin odpoledne hlasovalo přes 41 procent voličů, zatímco před čtyřmi roky to ve stejnou dobu bylo 36 procent.
V těchto údajích navíc nejsou započítáni lidé, kteří hlasovali poštou. Očekává se přitom, že pro korespondenční volbu se rozhodla asi čtvrtina voličů, což by byl nový rekord. Volební místnosti byly otevřeny od 8 do 18 hodin.
Zájem o parlamentní volby v Německu dlouhodobě klesá. V 70. letech chodilo k urnám přes 90 procent voličů, v roce 2009 to ale už bylo jen těsně nad 70 procent. To představovalo nejnižší účast od vzniku Spolkové republiky v roce 1949. Egeler proto doufá, že letos by se mohl tento trend zastavit.
Napovídal by tomu i obrovský zájem o hlasování poštou, který letos zaznamenaly německé úřady. Jen v Berlíně si volební lístky předem pro korespondenční volbu vyžádalo přes půl miliónu lidí, což je zhruba pětina všech voličů v metropoli.
Angela Merkelová |
---|
17. července 1954 - Narodila se v Hamburku jako Angela Dorothea Kasnerová. Většinu mládí strávila ve východoněmeckém Templinu v Braniborsku. |
1973-1978 - Studovala fyziky v Lipsku. |
1977 - Provdala se za studenta fyziky Ulricha Merkela. Manželství bylo rozvedeno v roce 1982. |
1978-1990 - Odborná pracovnice institutu fyzikální chemie při berlínské akademii věd. |
1986 - Doktorka přírodních věd. |
Srpen 1990 - Vstoupila do Křesťanskodemokratické unie (CDU). |
Prosinec 1990 - Zvolena poslankyní Spolkového sněmu za CDU. |
Leden 1991 - listopad 1994 - Spolková ministryně pro záležitosti žen a mládeže. |
Prosinec 1991 - listopad 1998 - Místopředsedkyně CDU. |
Listopad 1994 - říjen 1998 - Spolková ministryně životního prostředí. |
Listopad 1998 - duben 2000 - Generální tajemnice CDU. |
Prosinec 1998 - Podruhé se vdala, jejím manželem se stal profesor chemie Joachim Sauer. |
10. dubna 2000 - Zvolena předsedkyní CDU. |
30. května 2005 - Nominována jako kandidátka CDU/CSU na kancléřský post pro předčasné parlamentní volby. |
18. září 2005 - Dovedla CDU/CSU k těsnému vítězství ve volbách do Spolkového sněmu. |
22. listopadu 2005 - Parlament Merkelovou zvolil kancléřkou. Stala se první ženou a zároveň prvním politikem z bývalé NDR, který tuto funkci obsadil. Následující čtyři roky stála v čele vlády tvořené CDU/CSU a sociálními demokraty. |
27. září 2009 - Pod jejím vedením vyhrála CDU/CSU parlamentní volby, přestože konzervativní blok zaznamenal nejhorší výsledek od roku 1949. |
28. října 2009 - Německý parlament zvolil Merkelovou kancléřkou na druhé funkční období. Za koaliční partnery si její strana vybrala liberální FDP. |
22. září 2013 - CDU/CSU pod jejím vedením vyhrála volby potřetí v řadě. Merkelová tak má šanci stát se potřetí kancléřkou. To se před ní v poválečných dějinách podařilo jen Konradu Adenauerovi a Helmutu Kohlovi. |