Článek
„Prezident touží dostat Německo, největší evropskou ekonomiku, na svou stranu pro některé ze svých vlastních geopolitických cílů dříve, než začne americký volební cyklus v polovině jeho funkčního období,“ poznamenal list The New York Times.
Velký průlom se ale nečekal, v klíčových tématech postoje k Moskvě a Pekingu se oba lídři rozcházejí. Merkelová ještě před odletem do USA oznámila, že ve Washingtonu nečeká dohodu s Bidenem ohledně Nord Streamu 2. A k dohodě skutečně nedošlo. Oba státníci se podle šéfa Bílého domu shodli na vágním konstatování, že není možné nechat Rusy zneužívat energetické zdroje k vydírání.
Berlín a Biden: bez růžových brýlí
„Jakkoli jsem zopakoval své obavy ohledně Nord Streamu 2, kancléřka Merkelová a já jsme zcela za jedno v našem přesvědčení, že Rusku nesmí být umožněno používat energetiku jako nástroj nátlaku nebo vyhrožování sousedům,” konstatoval po jednání s Merkelovou Biden.
Jeho administrativa stejně jako ta předchozí se stavbou plynovodu nesouhlasí a prezentuje jej jako hrozbu pro energetickou bezpečnost v Evropě. Merkelová pouze poznamenala, že Washington a Berlín dospěly k různým závěrům ohledně toho, co tento projekt znamená.
Ekologové se postavili proti obnovení stavby Nord Streamu 2
Sankce nebudou
Biden už ale dříve ze sankcí vyjmul konsorcium, které plynovod staví, čímž dal fakticky najevo, že blokáda dostavby téměř hotového projektu mu za obětování vztahů s Berlínem nestojí. Jednat se ve středu mělo i o kyberútocích připisovaných ruským hackerům.
Čína, kterou americká diplomacie označuje za „největší hrozbu“, je největším obchodním partnerem Německa. Merkelová před Bidenovým nástupem pomohla vyjednat investiční dohodu mezi EU a Čínou, kterou poté odmítl ratifikovat europarlament.