Článek
"Naše jednotky se vydaly z Cchinvali do Ruska," řekl nejprve Borisov agentuře Reuters poblíž gruzínského města Gori. "(ruský prezident Dmitrij) Medveděv nařídil, abychom se stáhli. Musíte pochopit, je tam velký počet vojáků," dodal.
Zpravodaj agentury Reuters v neděli viděl na hlavním ruském kontrolním stanovišti na okraji Gori méně vojáků než obvykle.
Zástupce náčelníka ruského generálního štábu Anatolij Nogovicyn později oznámil, že ruské jednotky obsadily nejdůležitější gruzínskou vodní elektrárnu na řece Inguri v hraniční oblasti se separatistickou Abcházií. Zdůraznil, že se tak stalo s cílem uchránit elektrárnu před sabotážemi a zajistit pro desetitisíce gruzínských i abchazských domácností zásobování elektřinou.
Sarkozy varoval před roztržkou
Francouzský prezident Nicolas Sarkozy v telefonickém rozhovoru varoval ruského prezidenta před vážnými důsledky pro vztahy Ruska s EU, jestliže se ruské ozbrojené síly z Gruzie nestáhnou.
Medveděv v sobotu podepsal dohodu o příměří s Gruzií, kterou o den dříve signoval také gruzínský prezident Michail Saakašvili. Podle prohlášení ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova se ale ruské jednotky stáhnou z konfliktních zón v Gruzii teprve poté, co v nich budou realizována dodatečná bezpečnostní opatření, která však nekonkretizoval.
Dohoda se netýká separatistických území
Podepsaná dohoda o příměří se týká výlučně příměří a odchodu ruských jednotek z území spravovaných gruzínskou vládou, naopak se netýká budoucnosti separatistických gruzínských území.
Čtěte: |
---|
Osetinci – jeden národ rozdělený hranicí do dvou států |
Vzdorná Abcházie znamená pro Gruzínce léta mučivou ránu |
Jak řekl Lavrov, není v ní stanoven časový limit k odchodu ruských jednotek, ani početní stav ruského mírového kontingentu, který podle něj zůstane ve sporných oblastech "tak dlouho, jak bude zapotřebí".
Konflikt na Kavkaze
Boje v Gruzii a jejích separatistických oblastech Jižní Osetie a Abcházie propukly koncem prvního srpnového týdne. Gruzínská armáda oblehla hlavní jihoosetinské město Cchinvali. Pak se ale do konfliktu vložilo Rusko, které podniklo desítky náletů i na zbytku gruzínského území. K ozbrojenému střetu se přidali separatisté v Abcházii.
Ruské jednotky gruzínské z Jižní Osetie vytlačily, nezastavily se však a pokračovaly do gruzínského vnitrozemí. Všechny strany svalují vinu za agresi a civilní oběti vzájemně na druhého. Navzájem se obviňovaly i z etnických čistek. Gruzie kvůli tomu podala na Rusko žalobu u Mezinárodního soudního dvora.
Jižní Osetie a Abcházie vyhlásily jednostranně nezávislost na Gruzii po rozpadu Sovětského svazu a tu následně ubránily i v ozbrojeném konfliktu s Tbilisi. Moskva v důsledku konfliktu s Gruzií samostatnost obou regionů uznala.
foto: Novinky/Ondřej Lazar Krynek