Masakr v Buči má zablokovat jednání o míru, tvrdí Moskva

„Smyslem dalšího zločinu kyjevského režimu je narušení mírových rozhovorů a eskalace násilí,“ uvedla Zacharovová podle agentury TASS na svém účtu v kanálu Telegram. Podle ní jde o „provokaci ukrajinské armády a radikálů“.

Rozhovory nyní ovšem váznou, protože Rusko ještě neodpovědělo na ukrajinský návrh a se schůzkou prezidentů obou zemí souhlasí jen, když v rámci summitu podepíší ministři zahraničních věcí obou zemí dohodu o konci bojů.

Rychlost, s jakou jsou šířena prohlášení o Buči, nenechávaná podle Zacharovové „nikoho na pochybách, kdo si ten příběh objednal“, uvedla v neděli večer v televizi Rossija 1.

Zprávy o masakru v Buči, které se objevily o víkendu, šokovaly svět. Ukrajinské úřady i svědci na místě informovali o tom, že ruští vojáci během doby, co Buču ovládali, zabili asi 300 tamních obyvatel. Rusko se snaží různými tvrzeními snímky z místa rozporovat a vinu svalit na někoho jiného.

Podle Zacharovové se reakce Západu objevily jen pár minut po zveřejnění informací bez posouzení situace: „Hlavy států, šéfové ministerstev zahraničních věcí, veřejní činitelé a bývalí politici pronášeli prohlášení jen na základě videozáběrů, minutových videozáběrů, podle mě ani ne minutových. A na základě pár fotografií. A jsou připravení obvinit všechny. Experti nepracovali, nedostali další informace, které by mohly osvětlit, co se děje, ale politická prohlášení se už pronesla.“

Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že jeho vojáci opustili Buču už 30. března a záběry zmasakrovaných obyvatel se objevily až o čtyři dny později, „když do města dorazili příslušníci ukrajinské tajné služby SBU”.

Ministerstvo obrany také citovalo čtvrteční prohlášení starosty Buče Anatolije Fedoruka, že ve městě nejsou žádní ruští vojáci. O žádných obětech se nezmiňoval.

Totéž zopakoval i ruský velvyslanec v USA Anatolij Antonov: „Všechny ty dny ukrajinské úřady mlčely.“

„USA záměrně zamlčují, že po stažení ruských jednotek Ozbrojené síly Ukrajiny ostřelovaly Buču z děl. Právě toto mohlo vést ke ztrátám civilistů,“ dodal.

„Pravdou je, že ruské jednotky opustily Buču v rámci přeskupení pár dní před odhalením obětí okupace,“ napsal zpravodaj Komsomolské pravdy Aleksandr Koc, který ale dodal, že „ukrajinské ozbrojené síly si to hned neuvědomily a ještě skoro tři dny vedly na město dělostřeleckou palbu, jejíž obětí se mohli stát i civilisté“.

To sice možné je, ale rozhodně by nešlo o tři dny, protože se ruské jednotky stáhly podle tvrzení ruského ministerstva obrany 30. března a Ukrajina oznámila osvobození Buče 1. dubna a hned ten den se objevily první zprávy o masakrech civilistů v Buči.

Navíc při dělostřeleckém ostřelování vlastními silami by těžko byli zasaženi lidé se spoutanýma rukama.

Koc také napsal, že „Buču ruská vojska za půldruhého měsíce zcela nekontrolovala ani jediný den”. „Neustálé boje, dělostřelecké ostřelování, čelní srážky,“ popisoval korespondent situaci ve městě.

To podle něj nepomáhalo opravdové komunikaci s místními. Zpochybnil tak svá vlastní slova, jak se obyvatelé Buče postupně přestávali bát a vyměňovali mléko a tvaroh za naftu.

Mrtvé připisuje Koc vyřizování účtů s kolaboranty ze strany Ukrajinců. „Jako obvykle zahájili hon na čarodějnice, hledali ty, kteří podle nich spolupracovali s okupačními silami. V žáru války se nikdo nestaral o důkazy,“ napsal Koc.

Zopakoval také vyvracená tvrzení, že oběti byly čerstvé. Některé mrtvoly už byly ve skutečnosti v rozkladu.

Zacharovová připomněla, že Rusko chce kvůli masakru v Buči svolat Radu bezpečnosti OSN.