Článek
Jakmile novelizace vstoupí v platnost, na chorvatsko-maďarské hranici může nastat stejná situace, jaká vládne od 15. září na hranicích se Srbskem. Každé ilegální překročení hranice by bylo trestným činem a maďarské soudy by případy projednávaly ve zrychleném řízení.
Zároveň by byly na hranicích vytvořeny tranzitní zóny, kde by běženci mohli legálně požádat v Maďarsku o azyl. Maďarská média tuto situaci označují slovním spojením „právní uzavírka hranic“.
K tomu, aby tato uzavírka fungovala, chce Maďarsko dobudovat bariéru na společné hranici s Chorvatskem. Bude stejná, jaká se už osvědčila na maďarsko-srbské hranici. Tento zátaras však zatím pouze odklonil běžence směrem na Chorvatsko, odkud pokračují dál do Maďarska, Rakouska a Německa.
Počet nově příchozích klesl
Počet migrantů, kteří dorazili na území Maďarska, druhý den po sobě klesl. Místní policie v úterý uvedla, že v neděli překročilo hranice 6627 osob a v pondělí 5335 běženců. V sobotu to bylo ještě 9472 uprchlíků.
Naprostá většina migrantů přichází z území Chorvatska a z Maďarska pokračují dál do Rakouska a Německa. Od začátku roku prošlo územím Maďarska 280 tisíc běženců z Blízkého východu, Asie a Afriky.
Podpora Orbána stoupá
Migrační krize přináší zisky maďarské vládní straně FIDESZ premiéra Viktora Orbána. Podle aktuálních průzkumů ho podporuje 34 procent Maďarů.
Agentura Nézöpont upozornila, že tak vysokou podporu měl FIDESZ naposledy před rokem. Pak následovalo oslabení pozice strany pod vlivem pokusu vlády zdanit přenos dat po internetu, zavedení nových dálničních poplatků a zavedení zákazu nedělního prodeje.
Přišla však migrační krize, Orbánův rozhodný postoj, výstavba bariéry na srbské a chorvatské hranici a karta se začala obracet.
Extrémně pravicovou stranu Jobbik by volilo 17 procent Maďarů. Maďarská socialistická strana by získala osm a Demokratická koalice expremiéra Ference Gyurcsánye pět procent hlasů.