Maďarsko a Slovensko nepodpoří energetické sankce EU vůči Rusku

Evropská komise vypracovala nové návrhy sankcí, které by mohly zahrnovat postupné zavedení embarga na ruskou ropu. Sedmadvacet členských zemí o nich pravděpodobně začne jednat ve středu, ale může trvat několik dní, než opatření vstoupí v platnost.

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell na Twitteru uvedl, že komise chce zasáhnout více bank, zaměřit se na osoby obviněné z šíření dezinformací o válce a „zabývat se dovozem ropy“. Není jasné, zda Slovensko a Maďarsko získají výjimky.

Slovenský ministr hospodářství Richard Sulík podle AP uvedl, že jediná rafinerie v zemi, Slovnaft, nemůže okamžitě přejít z ruské na jiný druh ropy. Změna technologie by trvala několik let, dodal. „Na výjimce určitě budeme trvat,“ řekl novinářům. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó prohlásil, že jeho země nebude hlasovat pro žádné sankce, „které by znemožnily přepravu zemního plynu nebo ropy z Ruska do Maďarska“.

„Je to jednoduché: dodávky energie do Maďarska nemohou být ohroženy. Nikdo nemůže očekávat, že dopustíme, aby cenu války (na Ukrajině) platili Maďaři,“ řekl maďarský ministr zahraničí. „V současné době je pro Maďarsko a jeho ekonomiku fyzicky nemožné fungovat bez ruské ropy,“ uzavřel.

V případě úplného unijního embarga by maďarské ropné a plynárenské společnosti MOL trvalo až čtyři roky a stálo až 700 milionů dolarů (16,4 miliardy korun), kdyby měla plně nahradit dovoz ropy z Ruska. Na výroční valné hromadě to minulý týden řekl šéf podniku Zsolt Hernádi.

„Střední Evropa a Maďarsko nejsou v situaci, kdy by mohly nahradit ruskou ropu a ropné produkty ze dne na den. (Embargo) by způsobilo velmi vážné problémy celému regionu,“ řekl. Není to podle něj otázka ideologie, ale technologie a chemie, protože rafinerie společnosti MOL v Maďarsku a na Slovensku jsou uzpůsobeny práci s ruskou ropou.

Maďarský premiér Viktor Orbán si vybudoval pověst nejbližšího spojence ruského prezidenta Vladimira Putina v EU. Usiloval o hluboké diplomatické a hospodářské vztahy s Moskvou a prohloubil závislost své země na ruských fosilních palivech. Z Ruska pochází 85 procent maďarského plynu a více než 60 procent ropy.

Předseda Evropské rady Charles Michel navzdory neshodám mezi jednotlivými členy sedmadvacítky ohledně nových energetických sankcí slíbil, že „rozbije ruskou válečnou mašinérii“ tím, že unijní země odkloní od ruských dodávek zemního plynu. Blok se snaží zajistit alternativní dodávky a upřednostňuje dovoz zkapalněného zemního plynu (LNG) ze zemí, mezi něž patří velcí producenti, jako je Alžírsko, Katar a Spojené státy.