Článek
Podle diagnózy měl Lubitz vážné psychické problémy a trpěl i úzkostmi. Jeho nemoc si vyžadovala podrobné pravidelné lékařské kontroly a léčbu, napsal Bild. I před havárií vyhledal lékařskou péči. Dostal neschopenku, která byla platná i na osudné úterý, kdy namířil airbus se 150 lidmi na palubě k zemi, ale neodevzdal ji a nastoupil do práce. [celá zpráva]
Podle týdeníku Der Spiegel zajistila policie v bytě kopilota i další dokumenty svědčící o nemoci, kterou tajil před zaměstnavatelem. Podle policie potvrzují pravidelné léčení.
Düsseldorfská univerzitní klinika potvrdila, že se tam Lubitz léčil. "Zprávy, podle nichž se Andreas L. v našem zařízení léčil s depresemi, ovšem neodpovídají skutečnosti," prohlásila mluvčí kliniky. Informace o nemocech ale klinika odmítá poskytnout, stejně jako informace o tom, na jakém oddělení byl Lubitz pacientem. Kopilot byl na klinice poprvé přijat letos v únoru a naposledy 10. března. Šlo o diagnostická vyšetření, dodala klinika s tím, že další podrobnosti podléhají lékařskému tajemství.
Vedení aerolinií Lufthansa přiznalo, že Lubitz, který začínal jako steward, v roce 2009 přerušil načas pilotní výcvik, který prodělával v Hannoveru a v Arizoně. Vzhledem k lékařskému tajemství ale nesdělil její ředitel Carsten Spohr příčinu. Než se Lubitz vrátil k výcviku, prošel podle něj všemi pilotními zkouškami včetně psychotestů. [celá zpráva]
Španělský list El Mudno v souvislosti s tím upozorňuje, že navzdory pokroku v technice se pořád piloti cvičí stejně jako v sedmdesátých letech. Kritizuje i nedostatečná psychologická vyšetření. Podle něj psychotesty selhaly, když nic neodhalily.
Viceprezident německých odborů lékařů pro letce ale ve vyjádření pro web n-tv namítá, že ani pravidelné pečlivé psychotesty nemohou vše odhalit, protože psychika se může změnit náhle třeba po úmrtí rodičů nebo rozchodu. Rutinní jsou součástí každoročních prohlídek.