Článek
Zároveň vyzvali k obnovení diplomatických jednání obou států zprostředkovaných Německem a Francií ve formátu takzvané Normandské čtyřky.
Evropští politici už v posledních dnech v souvislosti s hromaděním ruských vojsk poblíž Ukrajiny adresovali Moskvě varování, že případná invaze by ji přišla draho.
„Jakákoli další vojenská agrese vůči Ukrajině bude mít masivní následky,“ shodl se summit, aniž by upřesnil konkrétní možná opatření.
Ruský soud mimoděk usvědčil Putina ze lži. Rozsudek rychle zmizel
Zvláště lídři zemí východního křídla EU před čtvrtečním jednáním mluvili o tom, že sedmadvacítka musí mít připraveny sankce, jejichž odstrašující efekt by Rusko od vpádu na Ukrajinu odradil.
„Musíme udělat vše pro to, abychom zabránili nejhoršímu scénáři, který nemůžeme vyloučit,“ prohlásil před jednáním litevský prezident Gitanas Nauseda. Podle něj Ukrajina a další země na východě Evropy „pravděpodobně čelí nejnebezpečnější situaci za posledních 30 let“. Podobně se vyjádřil slovenský premiér Edurad Heger, podle něhož „je důležité preventivně nastavit parametry“ a zároveň postupovat v koordinaci s USA.
„Nebudeme dělat kompromisy.“ NATO Rusům odmítá zaručit, že nepřibere Ukrajinu
Konkrétní kroky již unijní diplomacie připravuje, diplomaté hovoří o postizích určitých ekonomicky významných sektorů včetně bankovnictví. Sedmadvacítka však není v názoru na některé sankce jednotná. Pobaltské státy a Polsko například požadují zablokování plynovodu Nord Strem 2, s tím však nesouhlasí Německo, které má mít z projektu ekonomický prospěch