Článek
„Neděláme si iluze, že současný rusofobní náboj Evropské unie se v dlouhodobém horizontu nějak rozpustí nebo změní. Ale to je cesta, kterou si Evropané zvolili,“ řekl Lavrov a pokračoval: „Když vypukla druhá světová válka, Hitler shromáždil pod svým praporem pro válku proti Sovětskému svazu významnou část, ne-li většinu evropských zemí. Nyní stejným způsobem EU a NATO sestavují stejnou koalici, aby vedla válku s Ruskou federací.“
Lavrov při svém výkladu naprosto pominul, že než Němci napadli tehdejší Svaz sovětských socialistických republik, kde mělo Rusko dominantní postavení, měli Sověti s nacistickým Německem smlouvu o neútočení. Byla podepsána v Moskvě 23. srpna 1939 a pojmenována jako pakt Ribbentrop–Molotov po příjmeních hlavních vyjednavačů – Hitlerova ministra zahraničí Joachima von Ribbentropa a Vjačeslava Molotova, který byl ministrem zahraničí ve stalinském Sovětském svazu.
Ve smlouvě se obě strany zavázaly, že nepoužijí vojenskou sílu proti druhé straně a nespojí se s jejími nepřáteli. Byla dodržována až do 22. června 1941, kdy Německo zahájilo operaci Barbarossa a napadlo Sovětský svaz.
Nadcházející období až do porážky nacistů Rusové označují jako Velkou vlasteneckou válku.
| Sovětské zisky z počátku světové války |
|---|
| Uzavření paktu Ribbentrop–Molotov předcházelo jednostranné německé zrušení německo-polského paktu o neútočení z dubna 1939. Polsko-sovětský pakt o neútočení byl pořád účinný a Sovětský svaz ho porušil svým vpádem do Polska 17. září 1939. Výsledkem bylo, že si území Polska mezi sebou rozdělilo nacistické Německo a Sovětský svaz. |
| Území připojená k Sovětskému svazu v letech 1939 a 1940 (Severní Bukovina, jižní Besarábie a Herca) jsou nyní součástí Ukrajiny. Polsku byla vrácena oblast kolem Białystoku a menší část Haliče východně od řeky San kolem Přemyšlu. Všechna ostatní území, ta anektovaná Finsku (Karélie, Petsamo), Estonsku (Ingrie a Petseri) a Lotyšsku (Abrene), zůstala součástí Ruské federace. |
Není to poprvé, kdy si šéf ruské diplomacie Lavrov historii „tvůrčím“ způsobem zpracoval. Na začátku května pobouřil svými výroky v rozhovoru s italskou televizí, kdy řekl, že ukrajinský režim je nacistický bez ohledu na to, že prezident Volodymyr Zelenskyj je Žid, protože mezi Židy jsou údajně největší antisemité a židovské kořeny měl podle něj i Hitler.
„Hitler byl podle mého názoru také židovského původu, takže to vůbec nic neznamená. Slýcháme od Židů, že největší antisemité byli právě Židé,“ prohlásil tehdy Lavrov.
Za tento výrok se pak dokonce ruský prezident Vladimir Putin telefonicky omlouval izraelskému premiérovi Naftalimu Bennettovi, o čemž však informovala pouze izraelská, nikoliv ruská média.
Konspirační teorie o tom, že Adolf Hitler měl židovské předky, což ho mělo motivovat k antisemitským postojům a vraždám přibližně šesti milionů Židů v průběhu druhé světové války, jsou nepravdivé a historikové je v minulosti opakovaně vyvraceli.
| Podle jedné z teorií měla být údajná Hitlerova babička či prababička pochována na židovském hřbitově v Polné na Jihlavsku. V 19. století tam žily dvě židovské rodiny s příjmením Hüttler. Jedna z nich se později odstěhovala do Rakouska. Hitler se narodil v roce 1889 ve městě Braunau am Inn v Horním Rakousku, a tak mohlo vzniknout domnělé spojení. Původní doložená forma jména Hitlerových německých předků je přitom Hiedler. |
|---|
| Druhá teorie staví na tom, že Hitlerův otec Alois byl veden jako nemanželský a není jasné, s kým ho diktátorova babička Maria Schicklgruberová měla. Spekuluje se o jakémsi bohatém Židovi, jakékoliv důkazy ale chybějí. |
| V roce 2010 se také objevila studie zkoumající sliny žijících Hitlerových příbuzných, podle které se v jejich DNA objevuje chromozom haplotypu E1b1b1, který je typický pro obyvatele severní Afriky a částečně se vyskytuje též u aškenázských Židů. Nezvratný důkaz, který by dovolil tvrdit, že Hitler byl Žid, to ale není. |