Článek
Kypr se v poslední době potýká s rostoucím přílivem migrantů. Kyperský prezident Nikos Anastasiades opakovaně vyjádřil znepokojení nad situací a požádal o pomoc Evropskou unii. Podle jeho slov je na Kypru v poměru k počtu obyvatel nejvíce běženců ze všech zemí Evropské unie. Více než 3,5 procenta populace jsou migranti, říká.
Ostrov se sice stal pro mnohé běžence branou do Evropy, v reálu ale mají problém se z něj dostat do jiných států, protože Kypr není v schengenském prostoru.
Z Turecka načerno do Itálie: odysea stojí šest tisíc eur
Situaci komplikuje skutečnost, že ostrov je od roku 1974 rozdělen na řeckou a tureckou část. V jižní části funguje mezinárodně uznávaná Kyperská republika, která je od roku 2004 členem Evropské unie. Na severu vznikla Severokyperská turecká republika, tu uznává jen Turecko.
Na Kanárských ostrovech vznikne 7000 míst pro ubytování migrantů
Právě ze severní turecké části přichází běženci nejčastěji, další pak připlouvají přímo z Turecka, které od Kypru dělí asi 70 kilometrů, nebo ze 170 kilometrů vzdáleného Libanonu.
V posledních několika letech počet migrantů přicházejících na ostrov dramaticky vzrostl. V roce 2019 se na ostrov dostalo 10 tisíc běženců. O rok dříve to bylo 7761, v roce 2017 policie uvedla číslo 4582 a v roce 2016 to bylo 2936 osob. Informace pro rok 2020 zatím nejsou k dispozici.