Koláček a Kraus do vazby nemusejí, rozhodl švýcarský soud

Krausovi a Koláčkovi, kteří byli přítomni v soudní síni v Bellinzoně, soudce nejprve přidělil policejní doprovod a pak rozhodoval o jejich dalším osudu, tedy jestli půjdou do vazby. Po několika hodinách ale došel k názoru, že to není nutné.

Důvodem je skutečnost, že Česko i Švýcarsko jsou signatáři Evropské úmluvy o vydávání. Odsouzení navíc dali najevo, že se nemíní vyhýbat trestu.

Jiří Diviš a Marek Čmejla mají jít za mříže kvůli podvodům a praní špinavých peněz na 46, respektive 48 měsíců. Koláčkovi, který byl odsouzen za stejné činy a za porušování povinnosti při správě cizího majetku, vyměřil soud 52 měsíců za mřížemi. Klimecký má jít do vězení na 37 měsíců, Kraus na 36. Šestaosmdesátiletý Belgičan Jacques de Groote dostal pouze peněžitý trest.

„Po doručení písemného vyhotovení rozsudku zvážíme veškeré možnosti, jak rozhodnutí zvrátit u odvolacího soudu,” uvedla advokátka obviněných Karolina Zelenková.

Koláček před soudem řekl, že je verdiktem překvapen. Nepočítal jsem s tím, uvedl, když vysvětloval, proč chce odklad nástupu trestu.

Prohlásil, že vzhledem k pro něj překvapivému verdiktu si nevyřídil obchodní ani rodinné záležitosti. Zároveň upozornil, že ho čeká operace močového měchýře.

Kraus uvedl, že se nemíní vyhýbat pravomocnému trestu a že chce jen trochu času k uspořádání svých záležitostí.

Předseda tribunálu Jean-Luc Bacher ve čtvrtek po vynesení rozsudku řekl, že soud bral v úvahu vysokou škodu způsobenou klamnými machinacemi kolem MUS českému státu, který v roce 1999 prodal skoro polovinu akcií za 650 miliónů korun.

Tato částka byla podle soudu nepřiměřená a České republice vznikla škoda 97 miliónů švýcarských franků (asi dvě miliardy korun).

Při určování trestů hrála podle Bachera roli míra podílu odsouzených na podvodech. Klíčovou roli hráli zejména Koláček, Čmejla a Klimecký, kteří získali při pochybných operacích velké prostředky. Diviš, jenž zakládal ve Švýcarsku společnosti používané při ovládnutí MUS, hrál menší úlohu a byl spíše nástrojem, řekl soudce.

Důležitou roli hrál podle Bachera i Kraus, ale vzhledem k tomu, že se z celého podniku stáhl již v roce 2002, jeho podíl na praní špinavých peněz byl nejslabší.

Bacher oznámil, že o osudu asi 600 miliónů švýcarských franků zadržených na účtech odsouzených ve Švýcarsku se rozhodne později. Podle Bachera soud toto rozhodnutí zveřejní zřejmě na přelomu listopadu a prosince.

Odsouzení se mohou do 30 dní odvolat k nejvyšší švýcarské soudní instanci, Federálnímu tribunálu.

Čtvrteční verdikt rovněž ukládá peněžité tresty s odkladem na dva roky: Klimeckému 10 250 švýcarských franků (212 000 korun), Koláčkovi 11 970 franků, Krausovi 8600 franků, Divišovi 63 750 franků, Čmejlovi 40 500 franků a de Grooteovi 75 900 švýcarských franků (1,6 miliónu korun).

„Ministerstvo financí hodnotí pozitivně, že švýcarský soud vyhověl obžalobě, tím lépe, že nepodmíněně. Ještě významnější je, že i z trestného činu podvodu ke škodě státu, to jen dokládá naše tvrzení,” uvedl mluvčí českého ministerstva financí Ondřej Šrámek.

Ministerstvo se podle něj podrobněji k rozsudku vyjádří později.

Státní zástupce z olomouckého vrchního státního zastupitelství Petr Šereda, který má kauzu MUS v Česku na starosti, řekl, že rozhodnutí švýcarského soudu berou na vědomí.

„Rozhodnutí švýcarského soudu potvrzuje, že i ta právní konstrukce, se kterou jsme přišli v České republice, je správná a že nešlo o mylný názor,” poznamenal Šereda.

Privatizace MUS začala v roce 1993 a většina údajných trestných činů se děla podle švýcarské prokuratury od roku 1997 "nejméně" do roku 2007. Prokuratura tvrdí, že obžalovaní k ovládnutí MUS použili přímo peníze z fondů společnosti.

Česká justice se kauzou zabývá více než patnáct let, ale obviněni tu byli Koláček, Čmejla, Diviš, Klimecký až loni v červnu. Jsou podezřelí ze zneužití informace v obchodním styku a z podvodu.

Kromě toho je u nás za související korupci stíhán také bývalý náměstek ministerstva průmyslu a obchodu Robert Sýkora spolu se zbrojařem Pavlem Muselou.