Článek
Tato podezření se objevila krátce poté, co přijel do země. Předtím deset let vedl ambasádu v Polsku. Spekulovalo se, že byl převelen za trest, protože údajně nebyl loajální k izolovanému komunistickému režimu. Prý budoval rizikové sítě vztahů.
Obavy o jeho život pak přišly na přetřes i po loňské vraždě bratra severokorejského vůdce Kim Čong-nama na letišti v malajsijském Kuala Lumpur. Zmínil je například jihokorejský list Dogon-a Ilbo.
O zvýšenou ochranu nežádal
Česká policie poskytuje podle mluvčí prezidia Evy Kropáčové zastupitelskému úřadu KLDR standardní ochranu stejně jako dalším diplomatickým misím. O zvýšenou bezpečnost podle informací Práva Kim Pchjong-il nepožádal.
Podle českého koreanisty Jaromíra Chlady je však pod dohledem tajných služeb stejně jako jeho kolegové jinde ve světě. „Je nepochybné, že ho sledují všichni, Severokorejci, Jihokorejci a naše bezpečnostní složky, takže je dobře hlídán. Všichni Severokorejci, kteří jsou v zahraničí, jsou sledováni, na každé ambasádě jsou zástupci bezpečnostních složek,“ podotkl.
Budova Velvyslanectví KLDR v Praze na snímku z 6. dubna 2018
Ambasáda čítá dalších sedm lidí. Čím se u nás zabývá, je tak trochu záhada. Většina Severokorejců nemůže překročit hranice země, takže krajanům nepomáhá a strýc severokorejského vůdce se v Česku nijak výrazně neangažuje. „Ani v Polsku se nijak neprojevoval, nezúčastňoval se akcí, maximálně chodil na ruskou ambasádu nebo na další spřátelená zastupitelství. Je velmi uzavřený a nekomunikativní,“ řekl Chlada.
Zástupci ambasády KLDR se podle něj občas objeví na akcích KSČM nebo spolku Pektusan, který se věnuje česko-korejskému přátelství.
Severokorejské ambasády mají podle Chlady zvláštní režim oproti ostatním, protože se od nich čeká, že budou vyvíjet ekonomické aktivity. „Musí si sami na sebe vydělat a generovat nějaký příjem, který odevzdávají Pchjongjangu. Tok peněz je opačný oproti ostatním. Zneužívají většinou diplomatické krytí a snaží se vytvořit zisk. Shánějí zboží pro Kimův režim,“ naznačil.
Jiří Ovčáček, mluvčí prezidenta Miloše Zemana, který se pravidelně vídá s diplomaty, uvedl, že se hlava státu setkává se všemi velvyslanci v souvislosti se státním svátkem 28. října. Zda se akce účastní také zástupce KLDR, neupřesnil.
„S našimi skutečnými přáteli se pan prezident setkává i v průběhu roku,“ sdělil Právu Ovčáček s tím, že prezident má ke KLDR mimořádně negativní vztah. Samotná ambasáda na dotazy Práva nereagovala.
Vůdce exilu? Spíš loajální k režimu
Čínský internetový deník Hong Kong 01 již dříve upozornil na fakt, že Kim Pchjong-il a zavražděný Kim Čong-nam mají jedno společné – jejich matky nebyly legitimními manželkami jejich otců.
Asijská média dříve spekulovala, že v Česku žijící strýc severokorejského diktátora by pro něj mohl být hrozbou proto, že se mezi bývalými vysoce postavenými činiteli režimu, kteří utekli do exilu, rozvinula snaha o vytvoření exilové vlády. Kim Pchjong-il měl být jejím šéfem.
Aktuálně v ČR pobývají pouze dva občané KLDR v rámci přechodného pobytu nad 90 dnů
Odborníci na korejskou problematiku se ale shodují tom, že zahraniční mise KLDR jsou vůči režimu loajální. „Je to exil v uvozovkách, protože Kim Pchjong-il je nepochybně loajální k režimu už jen z bezpečnostních důvodů, má rodinu a je na něm existenčně závislý. Zaručuje mu to na jednu stranu bezpečnost, na druhou stranu, pokud by vyvíjel nějaké aktivity i zdánlivě nebezpečné pro režim, tak ho to může stát život jako Kim Jong nama na letišti v Kuala Lumpuru,“ upřesnil Chlada.
Severní Korea má ve světě zhruba dvacet zastupitelských úřadů. Kromě Česka je to v Evropě třeba Itálie, Německo, Polsko a Švédsko, jinak také Brazílie, Egypt, Mongolsko a Pákistán.
Žádní turisté z KLDR
Podle informací Práva se v Česku kromě ambasády nevyskytují téměř žádní Severokorejci. Obecně nemohou cestovat a do Česka potřebují vízum. Ministerstvo zahraničí například loni nezaznamenalo ani jedno z tzv. schengenských víz, tedy pobyt na tři měsíce, které se uděluje nejčastěji kvůli turistice nebo návštěvám.
Přechodné a trvalé pobyty nad 90 dnů jsou v kompetenci ministerstva vnitra.
„Aktuálně v ČR pobývají pouze dva občané KLDR v rámci přechodného pobytu nad 90 dnů,“ sdělila Právu mluvčí vnitra Hana Malá.
Co se týče případných turistů nebo návštěv, Severokorejci prý nikdy nemohou vyrazit do zahraničí sami. „Vždycky jich je víc a sledují se navzájem a zároveň určité procento vždy spadá pod nějakou bezpečnostní složku,“ doplnil odborník.