Kerry na jednání s Lavrovem a Putinem kritizoval Kyjev

Kerry při jednáních s ruským protějškem Sergejem Lavrovem uvedl, že je nutné překonat „nedůvěru na obou stranách“, která propukla po ukrajinské krizi.

Zdůrazňoval význam minských dohod a nutnost jejich dodržování. Varoval radikální nacionalistické kruhy v Kyjevě.

„Jestliže teď skutečně hájí prezident Porošenko silovou účast, my bychom na něj měli naléhat, aby si dvakrát rozmyslel takovouto aktivitu,“ řekl Kerry na společné tiskové konferenci a dodal, že ukrajinský prezident „vážně ohrozil Minsk“. „Budeme se velmi obávat následků,“ řekl šéf americké diplomacie.

Kerry reagoval na pondělní vyjádření Porošenka, který řekl, že chce znovu dobýt doněcké letiště: „Nemám žádné pochybnosti – osvobodíme letiště, protože je to naše země. A letiště opět vybudujeme.“

Kerry a Lavrov přitom přiznali, že nenahlížejí stejně na dění na Ukrajině, ale že právě minské dohody jsou nejlepším způsobem, jak krizi vyřešit.

„Naléhám na něj (Porošenka), stejně jako naléhám dnes na Rusy. Kdokoli, kdo má jakoukoli moc, by měl učinit všechny možné kroky, aby se minské dohody uplatnily v plném rozsahu,“ řekl Kerry. Zdůraznil, že to znamená zabránit jakýmkoliv aktivitám, které jsou v rozporu s dohodou.

Kerry také řekl, že pokud budou minské dohody plně uplatněny ve všech bodech, budou zrušeny sankce proti Rusku.

Ukrajinská vláda a doněčtí separatisté se připravují na debatu o klíčových bodech politické dohody, která má být další částí urovnání krize na východě Ukrajiny. Pracovní skupina pro politickou reformu by se poprvé měla sejít ve středu.

„Komplexní politické urovnání” a ústavní reformu provedenou do konce roku předpokládají mírové dohody uzavřené v únoru v Minsku. Představy obou stran o budoucích politických poměrech v zemi se ale příkře rozcházejí.

Povstalecká agentura DAN zveřejnila návrh separatistů na změny v ústavě, který se týká širokého okruhu ústavních změn v soudním, administrativním a územním uspořádání země s důrazem na zvláštní autonomní režim povstaleckých zón.

Nevoli Kyjeva nepochybně vyvolá návrh zvláštního ústavního článku, který by garantoval neutralitu Ukrajiny. Ukrajinské vedení totiž otevřeně deklaruje zájem o členství v Severoatlantické alianci s tím, že rozhodující by v tomto ohledu měly být výsledky celostátního referenda. NATO ale zatím o vstup Kyjeva zájem nemá.

Dalším sporným bodem jsou místní volby, které by se podle minských dohod měly konat ještě letos. Kyjev dal najevo, že voleb se nebudou smět zúčastnit „teroristické organizace”, které se na donbaské frontě dopouštěly vážných zločinů.

Povstalci reagovali požadavkem, aby se z ukrajinské strany voleb nesměly účastnit politické strany, které aktivně podporovaly vojenské tažení Kyjeva proti povstalcům. To by z volebního zápasu vyřadilo všechny ukrajinské politické strany s výjimkou Opozičního bloku, který sdružuje stoupence proruského režimu svrženého loni v únoru.

Spory vyvolává i rozsah donbaské samosprávy. Povstalci žádají autonomii, minské dohody předpokládají „zvláštní status” pro přesně vymezené oblasti na východě země.

Šéf parlamentní frakce vládního Bloku Petra Porošenka Jurij Lucenko prohlásil, že Kyjev bude s autonomií Donbasu souhlasit jen v případě, že stejný rozsah pravomocí budou mít i ostatní ukrajinské regiony: „Donbas bude mít tolik pravomocí, kolik například Halič. Donbas je nedílnou součástí Ukrajiny a žádný speciální status, odlišný od ostatních, mít nebude.”