Hlavní obsah

Karadžič přiznal politickou odpovědnost, odmítl trestní

Haag

Bývalý bosenskosrbský vůdce Radovan Karadžić uznal ve středu morální odpovědnost za zločiny spáchané v letech 1992 až 1995 za války v Bosně a Hercegovině. Odmítl ale trestní odpovědnost. V Haagu jej Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) soudí za genocidu a válečné zločiny během konfliktu v Bosně, kde měl dva dny na svou obhajovací řeč.

Foto: Robin van Lonkhuijsen, Reuters

Radovan Karadžić u soudu

Článek

Karadžičova obhajovací řeč následuje dva dny po závěrečné řeči žalobce Alana Tiegera. Ten devětašedesátiletého Karadžiče označil za „hnací sílu” zločinů a navrhl pro něj trest doživotního vězení. Karadžić podle agentury AFP nařkl žalobce tribunálu, že ze zločinů spáchaných za bosenské války obviňují jen srbskou stranu.

„Je to srbský národ, kdo je obviněn, celý srbský národ. Já znám pravdu, žaloba zná pravdu, jen se snaží ošálit soud.” prohlásil.

Karadžić v rozsáhlém písemném dokumentu o 874 stranách podle agentury AP zdůrazňuje, že by neměl být souzen, že žádné vraždy nenařídil, avšak uznává, že jako politický vůdce bosenské Republiky srbské (RS) v době války „nese morální odpovědnost za zločiny spáchané občany a silami Republiky srbské”.

Na druhé straně trvá na tom, že žalobci mezinárodního tribunálu nijak neprokázali, že to byl on, kdo organizoval krutosti, které byly za války páchány.

Někdejší prezident RS je u ICTY obžalován z genocidy, válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Obžaloba se týká celkem 11 zločinů, především odpovědnosti za masakr ve Srebrenici, při němž srbské síly v závěru války povraždily přes 7500 muslimských mužů a chlapců. Obviněn je také z iniciování etnických čistek nebo v souvislosti s brutálním obléháním Sarajeva, které trvalo 44 měsíců a vyžádalo si na 10 000 mrtvých.

Válečný konflikt v Bosně a Hercegovině si vyžádal životy více než 100 000 lidí. Zhruba 2,2 miliónu obyvatel kvůli němu muselo opustit své domovy.

Výběr článků

Načítám