Článek
Poslední výzkum Metroscopie pro liberální deník El País zveřejněný v pondělí ukázal, že socialisté by zvítězili o 4,1 procenta hlasů. PSOE by podle nich měla většinu srovnatelnou s výsledky před čtyřmi lety, možná i nepatrně více, i když ještě v půlce února měli socialisté náskok jen 1,5 procenta.
Předvolební boj je velmi tvrdý, pondělní televizní debata mezi Zapaterem a Rajoyem skončila vzájemným napadáním a dohadováním, kdo je větší lhář. Rajoy opět zůstal ve stínu Zapatera.
Výsledek ovšem může dopadnout i zcela opačně. Uvádí to politolog Ismael Crespo: "Voliči Lidové strany jsou velmi loajální, 80 až 85 procent z těch, kteří ji volili před čtyřmi lety, jí míní dát zase svůj hlas. Tradičně však asi dvacet procent příznivců levice nejde volit, mobilizují se jen v časech krize.“
Podle jiného politologa socialistům nahrává zase to, že Lidová strana se stále drží tradičního antagonistického postoje zvaného crispación, který ale je pro většinu Španělů už passé.
:. Španělský premiér José Luis Zapatero na předvolebním mítinku Foto: REUTERS/Sergio Perez
Levice se proto snaží zmobilizovat a usiluje o masovou účast. Prohlašuje, že strategií pravice je zasít mezi 35 miliónů voličů pochybnosti, aby ti méně rozhodní zůstali raději doma.
Zapatero mobilizuje mladé
Zapaterovi socialisté překvapivě zvítězili v předešlých volbách v roce 2004 především díky masové účasti mladého voličstva. Tehdy totiž favorizovaná pravice označila atentáty z Madridu z 11. března 2003 za čin baskických separatistů, a odmítla možnost, že by je spáchali radikální muslimové.
Zapatero apeluje na mladé, aby opět přišli k urnám. Před studenty v Madridu zdůraznil, že v roce 2004 vyhrál i " díky hlasům těch nejmladších, kteří měli dost lží a války v Iráku".
Zapatero po volbách splnil slib a stáhl Španěly z Iráku. Americkou invazi do Iráku většina Španělů neschvalovala, ale tehdejší vláda Josého Maríi Aznara patřila k hlavním spojencům George Bushe.
Klíčem je ekonomika
Právě ekonomika je hlavním tématem voleb, na čemž se vzácně shoduje levice s pravicí. Pravice tvrdí, že ekonomická politika levice je velmi riskantní a neodpovědná.
V posledních měsících se mírně zvyšuje inflace (loni 4,3 procenta oproti 3,6 v roce 2006) i nezaměstnanost. Levice se brání a zdůrazňuje, že ekonomická krize je celosvětová a dodává, že za vlády socialistů byly zredukovány veřejné výdaje a vzrostl přebytek.
Tradiční spory o homosexuály a imigranty
V řadě dalších témat zaujímají obě strany tradiční postoje. Rajoy obviňuje Zapatera i za imigrační politiku. Vláda v roce 2005 legalizovala pobyt ilegálních imigrantů, což obhajuje zvýšenými příjmy z daní. Pravice však tvrdí, že to narušilo integritu země.
Rajoy po vzoru francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho volá po větší kontrole přistěhovalců a větším pořádku. "Všichni se sem prostě nevejdeme," hlásal na mítincích Rajoy, který navrhuje, aby se každý imigrant zavázal, že bude pracovat a naučí se Španělsky. Dále požaduje, aby imigrant mohl být repatriován, bude-li dlouho bez práce či se dopustí zločinu.
Socialisté, kteří zavedli zákon o manželství osob stejného pohlaví a usnadnili rozvody, se nyní zaměřují na práva žen, požadují jejich paritu v politice a zdůrazňují nutnost boje s domácím násilím.
Pravice naopak tvrdí, že Zapateo ohrozil integritu Španělska, když dal regionům větší pravomoci, vadí jím zejména autonomie Katalánska, i to, že po nějakou dobu vyjednával s „teroristy“ z baskické separatistické organizace ETA. A to i po pumovém atentátu z prosince 2006, při němž zahynuli dva lidé.
Zapatero však poté vůči ETA přitvrdil. Paradoxem je, že všichni předchozí španělští premiéři jednali s ETA a to včetně Rajoyova předchůdce Aznara.
