Článek
Od reportéra Novinek z Londýna |
„Musím se přiznat, že dávám přednost lidem z Indie a Austrálie, kteří budou spíše hovořit anglicky, rozumět obecnému právu a budou s touto zemí spojení více než možná lidé ze zemí, které se ještě zcela nevzpamatovaly z toho, že byly za železnou oponou,“ prohlásil během vrcholící kampaně šéf euroskeptické strany UKIP Nigel Farage.
Většinou bije na poplach před Poláky, Bulhary a Rumuny, protože tvoří největší skupiny. I méně početní Češi jsou ale jako občané EU upřednostňováni, takže také přiživují to, co Farage nazývá diskriminační přistěhovaleckou politikou.
Ani Farage sice neříká, že by všechny příchozí ze střední a východní Evropy z Británie vypoklonkoval, avšak neváhá o nich paušálně mluvit jako o kriminálnících a lidech často nakažených HIV. A čím dál víc Britů mu naslouchá.
Osobně proti nikomu nic, ale...
„Nic proti nikomu nemám. Samozřejmě že člověk občas narazí na Poláka stejně jako na další cizince, můj soused měl au-pair z Česka. Osobně s nikým problém nemám, ale všeobecně to je problém. Pochybuji, že se přesně ví, kolik těchto lidí tady vlastně žije,“ říká padesátiletý Paul z města Gravesend východně od Londýna.
Dvaačtyřicetiletá Jana z jižních Čech žijící v Kentu potvrzuje: „Mluví se sice o migrantech, ale nikdo na nikoho neukazuje. Nejvíc se tady asi mluvilo o Rumunech, protože Farage před posledními volbami tvrdil, že to tady rozvrátí gangy z Rumunska.“
Češi jsou početně zanedbatelnou menšinou: „Když lidem povíš, odkud jsi, většinou reagují slovy, že byli v Praze, anebo jen tak pokývnou, nejspíš proto, že ani moc netuší, kde Česká republika leží.“
Kdo nahradí polského instalatéra?
To, že je migrace ožehavé téma, si uvědomuje i premiér David Cameron, který referendum slíbil právě proto, že rostla obliba Farageovy strany. Vládní konzervativci koneckonců kritizovali příliš vysoký a živelný příliv lidí z nových členských států EU ještě za dob Tonyho Blaira, když byli v opozici. Proto také Cameron při loňském jednání s EU bojoval za omezení dávek pro tyto pracovníky.
Jenže to konzervativním kritikům nestačí, když poukazují na studie, podle nichž by pracovní povolení v Británii nedostalo 80 procent Evropanů, kdyby přicházeli odjinud ze světa a museli se ucházet o vízum. Proto předáci kampaně Vote Leave (Volte odchod) slíbili, že volný pohyb lidí z EU s brexitem skončí.
Ovšem naděje, že by brexit zastavil odliv mozků a specialistů z České republiky, by byly liché, protože přijímání vysoce kvalifikovaných sil shodně schvalují Farage i Johnson.
„To zní hezky, ale ono to platí i naopak. Nevím, kdo z místních by dělal práci, jakou mám já, z jejich pohledu podřadnou, od rána do večera, často o víkendech. A můj instalatér je samozřejmě z Polska,“ poznamenává šestatřicetiletý Jan, který v Londýně pomáhá na stavbách.
Odkazuje přitom na legendární postavu „polského instalatéra“ coby zosobnění obav obyvatel původních států EU z otevření pracovního trhu občanům z nových členských zemí, kteří budou domácím brát práci.
Podle průzkumu polské agentury IBRiS se v případě brexitu plánuje vrátit domů polovina z 850 000 Poláků v Británii. Honza si počká na výsledky referenda a další kroky britské vlády. „Uvidím, co přijde, pak se rozhodnu,“ říká.