Článek
Perišić byl shledán vinným z podílu na válečných zvěrstvech ve zmíněných zemích. Vláda v Bělehradu a armáda podle žalobců v 90. letech poskytovala finanční, logistickou a materiální podporu vojenským jednotkám etnických Srbů v Bosně a Chorvatsku.
Perišić podle nich k tomuto účelu zřídil dvě oddělení. Tím podle nich napomáhal při vykonávání zločinů včetně masakru ve Srebrenici nebo těch, které se udály během 44 měsíců trvajícího obléhání Sarajeva. To, že jim nebyl přítomen, není omluvou, připustil soud.
„Nikdy osobně nikoho nezabil, nikdy osobně nezapálil dům v Bosně a Chorvatsku, ale pomáhal těm, kdo to dělali. Tato forma účasti by neměla snižovat jeho odpovědnost,“ řekl v průběhu soudu žalobce Mark Harmon.
Podle komentátorů byl proces s Perišičem důležitý právě kvůli snaze určit míru odpovědnosti řídicích center v Bělehradu během válek na Balkáně. Je známo, že mezi jugoslávským vedením a odštěpeneckými srbskými skupinami existovalo spojení. Snahy dokázat kriminální odpovědnost ale ztroskotaly během procesu s bývalým jugoslávským prezidentem Slobodanem Miloševičem, který skončil předčasně kvůli jeho úmrtí.
Sedmašedesátiletý Perišić veškerá obvinění odmítl. Proces s ním trval tři roky. Žalobci během té doby vyzpovídali 82 svědků, obhajoba 22.