Článek
Nizozemská prokuratura podle BBC prohlásila, že případ bude vyšetřovat jako „asistovanou sebevraždu a porušení lékařského zákona“. Laik podle nizozemského práva nemůže někomu pomáhat se zabít.
Zaměřit se míní zejména na to, kdo dal generálovi smrtelný jed, o jakou šlo látku a jak ji bylo možné propašovat do přísně střežené soudní síně. Praljakovo tělo bude navíc podrobeno pitvě.
Srbský obhájce Toma Fila, který hájil některé stíhané, označil kontroly při vstupu do síně za nedostatečné. Podle listu The Daily Mail uvedl, že byly jako na letištích a ochranka se zaměřovala jen na kovové předměty, které zabavovala, ale pilulky či malá množství tekutin je nezajímaly.
Obtížněji by se jed dostal k Praljakovi do vazební věznice. I když po smrti bývalého jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiče se ukázalo, že měl i léky, které mu vězeňský doktor nepředepsal.
Otrava v soudní síni
Poté, co byl vynesen verdikt, odsouzený prohlásil: „Slobodan Praljak není válečný zločinec. Odmítám rozhodnutí soudu.“ Poté se napil z malé skleněné lahvičky a řekl: „Právě jsem vypil jed.“ [celá zpráva]
Přestože ho nechal předsedající soudce odvézt do nemocnice, záhy po hospitalizaci zemřel. [celá zpráva]
Slobodan Praljak pije u haagského tribunálu jedVideo: Reuters
Záhřebský Večernji list už ve středu podotkl, že 72letý Praljak strávil ve vazební věznici přes 13 let, a kdyby nespáchal sebevraždu, mohl by se brzy dostat na svobodu. Do haagské věznice byl převezen 5. dubna 2004, tedy před 13 lety a téměř osmi měsíci, a na rozdíl od ostatních pěti spoluobžalovaných odmítal dočasné propuštění mezi jednáními tribunálu do domácího vězení v Chorvatsku. „Skoro celou dobu tedy strávil ve věznici v Scheveningenu. Takže je téměř jisté, že si tak už odpykal dvě třetiny z trestu, které činí 13 let a čtyři měsíce,” napsal deník. Většina odsouzených byla propuštěna po odpykání dvou třetin trestu.
Praljak byl bosenskochorvatský inženýr a režisér, který v roce 1991 za chorvatsko-srbské války dobrovolně vstoupil do armády. S dalšími umělci držel pozice v Sunji jižně od Záhřebu.
Po propuknutí války v Bosně v roce 1992 stál u vzniku krátce existující Chorvatské republiky Herzeg-Bosna. Během bojů s bosenskými muslimy nechal zničit středověký most v Mostaru. Po válce se věnoval podnikání.
Tribunálu se vzdal dobrovolně v roce 2004, až v roce 2013 byl uznán vinným z válečných zločinů, perzekvování, vyhánění, věznění a vraždění bosenských muslimů. Nebyl stíhán za zničení mostu. Přestože při odvolání byl zproštěn některých obvinění, trest mu snížen nebyl.
Předseda chorvatské vlády Andrej Plenković označil rozsudek odvolacího senátu jako morálně nespravedlivý: „Jeho (Praljakův) čin během vynášení rozsudku odvolacího senátu, kdy si vzal život, nejlépe ukazuje hlubokou morální nespravedlnost vůči šestici (souzených) Chorvatů z Bosny a Hercegoviny i vůči chorvatskému národu.”