Článek
Obecně při ní platí, že větší straně stačí k zisku jednoho mandátu méně hlasů než menší straně.
Princip přidělování mandátů dle Victora D'Hondta spočívá ve vícekolovém (krokovém) rozdělování křesel v každém obvodu. Počet kroků odpovídá počtu rozdělených mandátů. V každém kroku se straně s největším počtem hlasů v obvodu cifra dělí tzv. dělitelem. Ten začíná na čísle jedna a roste s každým získaným mandátem.
Postupně se tedy dostává na strany s menším počtem získaných hlasů. Také jim se po zisku mandátu začíná počet odevzdaných hlasů příslušným způsobem dělit viz příklad níže v textu. Pokud je ovšem v daném kraji celkový počet přidělovaných mandátů malý, proběhne jen malý počet kol a je možné, že na některé strany se vůbec nedostane a mandáty získají jen ty silnější.
Zpět k procesu přepočítávání hlasů na mandáty: V prvním kroku tedy získává mandát vítěz, v dalších se zisk křesel odvíjí od počtu obdržených hlasů vyděleného počtem již přidělených křesel. Straně, která ještě žádné křeslo nezískala (je druhá, třetí a další v pořadí), se počet hlasů nedělí, dokud mandát nezíská.
Volby se mohou konat i bez dohody stran, míní šéf volebního senátu
Ukažme si to na příkladu obvodu, kde potřebné kvórum překročily tři strany. Červená strana získala 300 tisíc hlasů, modrá 120 tisíc a žlutá 50 tisíc. V prvním rozdělovacím kole bere mandát červená, ostatní žádný. Ve druhém kroku se červené počet hlasů dělí dvěma, protože už mandát má (tedy tento mandát+1), přesto ho s výsledkem 150 tisíc opět získává, protože je to stále více než 100 tisíc, které má druhá strana. Ve třetím kroku už se 300 000 dělí třemi (2 mandáty + 1) a mandát tedy bere modrá strana, protože červené po dělení třemi už vychází jen 100 tisíc hlasů a tak dále.
Ústavní soud zvýhodnil pravicové trpaslíky
Je tedy možné (a stalo se to například Zeleným ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2006 v Liberckém kraji), že strana získá v kraji 10 procent odevzdaných hlasů, ale žádný poslanecký mandát. Při dělení, v němž se rozdělovalo 8 mandátů, na ni nedošlo. Čím menší volební obvod, tím více na této metodě získávají větší strany na úkor menších.
Do října to změňte
Ústavní soud v rozhodnutí vyneseném ve středu konstatoval, že zmíněné přepočítávání hlasů v kombinaci s rozdělením do čtrnácti volebních obvodů porušuje ústavou garantovanou rovnost hlasů, protože hlasy odevzdané menším stranám mají ve výsledku (po přepočítání na mandáty) menší váhu. Samotné užití D´Hondtovy metody ale nezatratil.
Jak Rychetský v roce 2000 hájil volební zákon, který teď ÚS pod jeho vedením seškrtal
Poslanci mají od ústavního soudu za úkol do říjnových voleb volební zákon „napravit“.
V Evropě je D´Hondtova metoda využívána mimo jiné u sousedů v Polsku či Rakousku, nebo ve Španělsku, Nizozemsku, Maďarsku či Švýcarsku. Odevzdané hlasy stejným způsobem ale takto sčítají i například v Izraeli, Japonsku nebo většině zemí Jižní Ameriky.
V mnoha zemích je ale metoda kompenzována jinými pravidly. Neplatí například pětiprocentní hranice pro úspěch ve volbách, případně mohou voliči vybírat kandidáty napříč stranami, případně se mandáty rozdělují povětšinou ve velkých volebních obvodech.