Článek
„Času je velmi málo. Blížíme se sklizni a není tu jiná cesta jak vyvážet zrno než z černomořského přístavu Oděsa,“ řekl listu The Guardian litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis. „Není tu jak zrno uložit a není tu žádná jiná alternativní cesta. Musíme ukázat ohroženým zemím, že jsme připraveni podniknout kroky, které jsou potřeba k nasycení světa,“ dodal.
Před „smrští hladu”, pokud se nepodaří vyvézt zrno z Ukrajiny, varoval také generální tajemník OSN António Guterres. Třetinu pšenice dováží 41 nejméně rozvinutých zemí právě z Ukrajiny a Ruska. Ceny potravin v Egyptě ženou inflaci do podobné výše jako v roce 2019.
Zemědělský producent na Ukrajině Krogman: Rusko způsobí hlad čtvrt miliardě lidí. A ti se dají do pohybu
„Miliony lidí zemřou, protože jsou přístavy zablokované,“ uvedl David Beasley ze Světového potravinového programu OSN. Momentálně je na Ukrajině 20 milionů tun zrna, jehož export by snížil světové ceny obilí.
„Blokáda je pro svět tikající časovanou bombou,“ dodal pro list The Financial Times Sidhart Kaushal z britského bezpečnostního institutu RUSI, přičemž varoval, že čas hraje pro Rusko.
Lodní konvoje s eskortou
Landsbergis také přišel s ideou, jak uskutečnit transport obilí z ukrajinských přístavů, protože „rada” Moskvy, aby se obilí vozilo místo loděmi po železnici nebo auty, je podle něj nereálná už z kapacitních důvodů.
Pozemní cesta do polských nebo rumunských přístavů by zabrala pět až devět týdnů. Až sem by podle Landsbergise měl mít náklad s obilím ochrannou eskortu. Tu by měly zajišťovat zahraniční země jako Británie, ale nemělo by jít o operaci NATO. Podílet by se na ní mohl například i Egypt, který je na dovozu obilí z Ukrajiny závislý.
Německá ministryně: Kvůli Rusku hrozí světu hladomor
Landsbergis varoval, že pokud se tyto otázky nevyřeší, budou země v severní Africe, na Blízkém východě a v jižní Asii závislé na dovozu zrna platit za pšenici a kukuřici extrémně vysoké ceny. Podle něj není jiná možnost než 80 milionů tun pšenice exportovat přes Oděsu.
Obrátil se proto na britskou ministryni zahraničí Liz Trussovou, která po jednání s Landsbergisem uvedla, že by se britské lodě do eskort mohly zapojit: „Potřebujeme udělat dohodu ohledně potravinové bezpečnosti a Spojené království pracuje na urychleném řešení, jak dostat zrno z Ukrajiny.“
Peskov perlí: Místo na lodích přece může Ukrajina vyvážet obilí po železnici
„Mluvili jsme o podrobnostech, do nichž tady nemůžu zacházet, ale obecně šlo o to, jaká infrastruktura je potřeba, aby se zajistilo, že se obilí dostane ven,” řekl britský ministr dopravy Grant Shapp.
Současně ale zmínil, že existují i jiné varianty přepravy, byť Landsbergis si to nemyslí: „Existuje spousta dalších možných způsobů, jak obilí a další zboží dostat ze země... A je klíčové, aby se to podařilo, protože jinak bude problém s hladověním a možná i s hladomorem,” dodal Shapp po jednání s ukrajinským protějškem Oleksandrem Kubrakovem.
Do transportu obilovin se už zapojili západní železniční dopravci. Český nákladní dopravce ČD Cargo odvezl první vlak s kukuřicí z Ukrajiny do německého přístavu Brake. Do exportu ukrajinského obilí se zapojila i nákladní divize německých drah DB Cargo.
Cesta po železnici je však riskantní, protože ukrajinské železnice jsou terči vzdušných úderů.
Riziko vojenského střetu
Britové by se podle zdrojů deníku Guardian do eskort zapojili, pokud se podaří vyřešit další otázky, jako je odminování ukrajinských přístavů a zajištění jejich ochrany před ruskými útoky. To by znamenalo dodat na Ukrajinu zbraně s dostatečným dosahem, ať už protilodní, nebo systémy protivzdušné obrany.
Dánsko už slíbilo, že by Ukrajině dodalo protilodní střely Harpoon i s odpalovacími zařízeními, oznámil v pondělí americký ministr obrany Lloyd Austin.
Za důležité považuje zajistit vývoz i předseda amerického sboru náčelníků štábů Mark Milley, USA podle něj ovšem nebudou zasahovat přímo: „Nemáme nyní v Černém moři žádné síly a neplánujeme to.“ Podle něj tato námořní trasa není vhodná pro obchodní plavby, i kdyby se ofenziva zastavila.