Hlavní obsah

Itálie odmítla tlak Německa na otevření přístavů

Berlín/Řím/La Valletta

Itálie čelí stále většímu tlaku na to, aby otevřela své přístavy plavidlům se zachráněnými migranty. V sobotu ji k tomu vyzval německý ministr vnitra Horst Seehofer, který sám prosazoval omezení migrace. Italský ministr vnitra ale jeho žádost odmítl.

Foto: Elio Desiderio, ČTK/AP

Loď s migranty zachráněnými u Libye vjíždí do přístavu na Lampeduse

Článek

Seehofer oznámil, že jeho země přijme 40 lidí ze dvou lodí, které zakotvily v posledních dnech v italském přístavu Lampedusa. Současně napsal dopis svému italskému protějšku Matteovi Salvinimu, aby otevřel přístavy pro lodě s migranty v nouzi.

Foto: Hannibal Hanschke, Reuters

Německý ministr vnitra Horst Seehofer

„Naléhavě vás žádám, abyste přehodnotil své stanovisko, že nechcete otevřít italské přístavy. Nemůžeme být odpovědní za to, že ve Středozemním moři stráví týdny čluny s lidmi zachráněnými z vraků na palubě, protože nemohou najít přístav,“ napsal Seehofer Salvinimu.

Ten odpověděl podle stanice BBC agresivně: „Drahá německá vládo. Neotevřu přístavy. Jestli něco uděláme, naložíme je (migranty) do auta a dovezeme na německou ambasádu.“

Foto: Alessandro Garofalo, Reuters

Matteo Salvini, šéf protiimigrační strany Liga

Itálie letos zostřuje svůj postoj vůči migraci. V červnu její vláda prosadila na základě dekretu zákon, který umožňuje uložit lodím, které přirazí k břehu bez povolení, pokutu až 50 000 eur. Když před více než týdnem prorazila u Lampedusy blokádu loď Sea-Watch 3, kapitánku Carole Racketeovou zadrželi, hrozila jí zmíněná pokuta a navíc 15 let za pašeráctví. V úterý však soud rozhodl, že neporušila zákon, když prolomila námořní blokádu, protože dopravením zachráněných migrantů do přístavu vykonávala svou povinnost chránit lidské životy. Loď Sea-Watch 3 ale byla dočasně zabavena.

Lodě s migranty

V sobotu pak přistála v Lampeduse loď italské neziskové organizace Mediterranea Saving Humans Alex s 41 migranty. Po dvoudenním čekání se kapitán rozhodl nedbat odporu úřadů. Migranti zachránění ve čtvrtek u libyjského pobřeží z 18 metrů dlouhého člunu nakonec směli vystoupit na břeh. I tato loď byla zajištěna a její kapitán čelí stíhání, podle právních expertů však propuštění Racketeové a zproštění obvinění z nezákonného přistání představuje precedens, že z humanitárních důvodů lze navzdory italskému zákazu přistávat podle námořního práva v nejbližším možném přístavu.

Další loď s uprchlíky, Alan Kurdi, však nakonec nezakotvila v Lampeduse, kde marně čekala na povolení k vplutí do přístavu. Odplula k Maltě. Ta umožnila v neděli 65 migrantům vystoupit z lodi, uvedla stanice BBC. Maltský premiér Jospeh Muscat oznámil po rozhovorech s Evropskou komisí a německou vládou, že 65 zachráněných bude předáno do dalších zemí EU.

Foto: Darrin Zammit Lupi, Reuters

Zachránění migranti z lodě Alan Kurdi

Migranti na moři přestoupili ze záchranářské lodi na loď maltského námořnictva. Malta o tom informovala jen několik hodin poté, co posádka Alana Kurdiho oznámila, že tři ze zachráněných zkolabovali a potřebují nutnou lékařskou pomoc

V neděli Malta také oznámila, že zachránila skupinu jiných padesáti migrantů z potápějící se lodi.

Migrační krize se v posledních týdnech zhoršila, což nesouvisí jen s lepším počasím, ale také s občanskou válkou v Libyi, kde se Libyjská národní armáda polního maršála Chalífy Haftara pokouší dobýt celou zemi a porazit síly mezinárodně uznávaného premiéra Faíze Sarrádže. Minulý týden tam při náletu zahynulo několik desítek migrantů v detenčním středisku u armádních objektů. [celá zpráva]

Kvůli válce nyní není možné migranty vracet do Libye.

Výběr článků

Načítám