Článek
Poslední velkou erupcí o sobě dal vulkán Askja vědět v březnu roku 1875, kdy sopečný prach zasypal Skandinávii, a dokonce i střední Evropu. Poslední a o poznání slabší erupce pak byla zaznamenána v roce 1961.
Předpověď šíření sopečného materiálu nad Evropou během pěti dní od případné erupce islandské sopky Askja. Barvy představují jednotlivé výškové úrovně.
Současná série zemětřesení začala podložím sopky Askja otřásat 6. listopadu. Jejich počet i intenzita se od té doby stupňují. Nejsilnější z nich dosáhlo intenzity 3,4 stupně Richterovy škály.
Právě častá zemětřesení v okolí byla přitom předehrou masivní erupce v roce 1875. Sopka ležící na litosférickém rozhraní Severoamerické a Euroasijské desky předtím spala 400 let.
Od roku 2012 je také zaznamenán úbytek ledu v jezeře Öskjuvatn. Panují obavy, že postupné zvyšování teploty může souviset se stoupáním magmatu k povrchu.
Záznam seismografu zachycující otřesy v okolí sopky Askja v pondělí a v noci na úterý.
V případě, že se sopka skutečně probudí a popel z ní vystoupá tak jako v roce 2010 až do výšky 10 kilometrů, znamenalo by to uzemnění letecké dopravy nad střední i západní Evropou a Skandinávií na celé dny.
V šesti dnech od 15. do 21. dubna roku 2010 sopka Eyjafjallajökull způsobila chaos v letecké přepravě takřka nad celým starým kontinentem, což způsobilo citelné ekonomické škody v mnoha zemích Evropy.