Článek
Několik amerických kongresmanů a diplomatů řeklo listu The Guardian, že obchodní dohoda by nemusela být schválena, pokud by odchod Velké Británie z EU ohrozil Velkopáteční dohodu, které ukončila boje v Severním Irsku. Jejím klíčovým ujednáním je volně průchozí hranice mezi Irskem a Severním Irskem. Upozornil na to předseda 54 poslanců v Kongresu ze skupiny Přátelé Irska.
„Dal bych najevo jen malé nadšení pro bilaterální obchodní dohodu s Velkou Británií, pokud by porušovala (Velkopáteční) dohodu,“ řekl demokrat Richard Neal. Dodal, že i bez toho by schvalování podobné dohody mohlo trvat čtyři až pět let: „Dohlížíme na všechny obchodní dohody v rámci daňové jurisdikce.“
Johnson přitom právě přislíbenou výhodnou obchodní dohodu s USA, která by měla vzájemnou výměnu zvýšit čtyř až pětinásobně, používá jako trumf pro svou snahu dosáhnout rychlého odchodu z EU.
Ani republikánský spolupředseda Přátel Irska Pete King nezastává jiný názor. Uvedl, že hrozba odstranění irské pojistky z dohody o brexitu a s ní související ohrožení průchozí hranice by bylo „zbytečnou provokací“. V této otázce by se postavil i prezidentovi Donaldu Trumpovi.
Republikáni z Sinn Fein hrozí referendem
„Nechápu, jak by mohla Británie vytáhnout tuto část Irska z Evropské unie… a s klidnou tváří říci komukoli z nás, kdo žije na tomto ostrově, že bychom neměli dostat demokratickou příležitost… rozhodnout o své budoucnosti,“ uvedla podle agentury Reuters předsedkyně severoirské republikánské strany Sinn Féin Mary Lou McDonaldová před jednáním s Borisem Johnsonem.
Kdyby obyvatelé Severního Irska nedostali po brexitu možnost rozhodnout se v referendu, zda setrvají ve svazku s Anglií, Skotskem a Walesem, nebo zda se spojí s Irskou republikou a zůstanou tak součástí Evropské unie, bylo by to podle šéfky republikánské strany Sinn Féin „naprosto skandální“.
Odchod bez dohody je stále pravděpodobnější, protože Johnson odmítá dohodu o brexitu vyjednanou Theresou Mayovou, kterou opakovaně potopil britský parlament. EU však o nové dohodě jednat nechce.
Naopak šéfka severoirské Demokratické unionistické strany (DUP) Arlene Fosterová, na jejíž podpoře je závislá menšinová vláda konzervativců, zopakovala, že odmítá v brexitové dohodě irskou pojistku, která by měla zabránit hraničním kontrolám mezi Irskou republikou a britským Severním Irskem po brexitu.
„Pojistka je trvající a zásadní závadou dohody o odchodu (Británie z EU) a je velmi důležité, aby zmizela,“ řekla Fosterová. Sporné opatření, které by udrželo Británii v bezcelní zóně EU i po brexitu a Severní Irsko by donutilo dodržovat část pravidel jednotného unijního trhu, by podle Fosterové „v podstatě rozbilo“ Spojené království.
Premiér Johnson se ve středu v Belfastu sejde se zástupci pěti hlavních severoirských stran.
Ve Skotsku Johnson čelil pískání a bučení
„Skotský lid nehlasoval pro vládu toryů, nehlasoval pro nového premiéra, nehlasoval pro brexit a zcela jistě nehlasoval pro katastrofický brexit bez dohody, který nyní plánuje Boris Johnson,“ řekla skotská premiérka Nicola Sturgeonová ze Skotské národní strany, která v souvislosti s možností neřízeného odchodu Spojeného království z EU stále hlasitěji hovoří o novém referendu o nezávislosti Skotska. Po jednání s ní raději Johnson odešel zadním vchodem, aby nečelil dalšímu pískotu a bučení, kterého se dočkal při příchodu.
Ve Skotsku čelí i odporu ve své vlastní straně. V neděli šéfka skotských konzervativců Tuth Davidsonová řekla, že by nepodpořila variantu odchodu z EU bez dohody.
Aby Johnson otupil odpor, v pondělí oznámil vytvoření investičního fondu na podporu hospodářského rozvoje Skotska, Walesu a Severního Irska, ze kterého by mělo být možné čerpat až 300 milionů liber (8,5 miliardy korun). Skotský ministr financí Derek Mackay ale prohlásil, že nejde o Johnsonův počin. Fond byl podle něj předmětem jednání už za předchozí vlády.