Článek
„Byl to velký člověk,“ řekl Právu Stanislav Jurík, který se slavnosti zúčastnil. „Jsem tady proto, že si vážím historie svého národa. Za Husáka nebyla nezaměstnanost a nebyli bezdomovci. Socialismus byla nejlepší éra našeho života,“ uvedla Vlasta Pinterová.
Vzpomínkovou akci organizovala Komunistická strana Slovenska (KSS) a zúčastnil se jí také první místopředseda Komunistické strany Čech a Moravy Petr Šimůnek. „Byl to člověk, který byl posledním prezidentem Československa za socialismu, což bylo období největšího průmyslového rozmachu a životní úrovně občanů Československa,“ řekl Šimůnek Právu.
Hrob Gustáva Husáka v bratislavské Dúbravce
Předseda KSS Jozef Hrdlička zdůraznil, že se k Husákovu hrobu nepřišli klanět jako pohrobkové bývalé doby. „Přišli jsme sem proto, že máme zájem o reálné posouzení naší minulosti. Gustáv Husák patřil mezi významné osobnosti moderních československých dějin a byl nejvýznamnější osobnosti moderních slovenských dějin,“ uvedl Hrdlička. Předseda KSS zdůraznil, že Husákovu éru je možné označit za nejúspěšnější období v dějinách Slovenska. Hrdlička se pozastavil nad tím, že nejvyšší představitelé Slovenska si na Husákovo sté výročí narození nevzpomněli.
Ze hřbitova do Hospody u Husáka
Někteří účastníci vzpomínkové slavnosti si to přímo ze hřbitova namířili do Hospody u Husáka. „Ještě před pěti lety se to tady oficiálně opravdu tak jmenovalo. Pak hospodu přejmenovali na Dúbravský dvor, ale stejně tomu každý říká U Husáka,“ říká hospodská. Na zdi stále visí obraz s podobiznou bývalého prezidenta.
Gustáv Husák při natáčení novoročního projevu vysílaného 1. ledna 1985
Husák se aktivně zúčastnil Slovenského národního povstání. Po komunistickém převratu v roce 1948 Husákova kariéra stoupala, ale v padesátých létech byl obviněný z buržoazního nacionalismu a v roce 1954 odsouzen k doživotí. Na svobodu se dostal po amnestii v roce 1960 a následně ho plně rehabilitovali. Po vstupu vojsk Varšavské smlouvy do Československa se dostal do čela Komunistické strany Československa. Po abdikaci Ludvíka Svobody se stal prezidentem Československa. Po listopadu 1989 z funkce odstoupil. Zemřel 18. listopadu 1991 v Bratislavě.