Článek
„Rozhodneme se dnes (v pátek, pozn. red.),” řekl Juncker televizi ZDF v souvislosti s probíhajícím zasedáním komise. „Lidé to chtějí, my to uděláme,” dodal. Bylo by podle jeho slov zbytečné, kdyby lidé v Evropě nejprve hlasovali a následně nebyl jejich požadavek vyslyšen.
Předseda Evropské komise reagoval na veřejnou konzultaci, v níž se naprostá většina ze 4,6 miliónu občanů EU, kteří se do ní zapojili, vyslovila pro zrušení přechodu na letní čas. Největší zájem o anketu projevili lidé v Německu, odkud jich hlasovaly tři milióny. [celá zpráva]
Aby občané Evropské unie mohli přestat každý půlrok posouvat ručičky na hodinách, museli by s návrhem Evropské komise souhlas vyjádřit ještě poslanci Evropského parlamentu a jednotlivé členské státy EU.
Různá podpora v zemích EU
Podpora návrhu ze strany Evropského parlamentu je prakticky jistá. Právě z europarlamentu vyšla letos v únoru výzva, aby se vyhodnotily přínosy a rizika střídání letního a zimního času a případně se navrhlo ukončení této praxe. Postup europarlamentu byl reakcí na občanské iniciativy a petice, které se řadu let odvolávají na možné negativní dopady střídání času na zdraví.
Podpora zrušení střídání letního a zimního času mezi jednotlivými členskými státy Unie ovšem není tak jednoznačná, upozorňuje agentura DPA. Velkými zastánci zrušení přechodů na letní čas jsou například státy Pobaltí.
V českých zemích byl letní čas zaveden poprvé za první světové války v letech 1915 a 1916. Vrátil se opět za druhé světové války v roce 1940 a trval až do roku 1949. Potřetí si Češi začali každoročně posouvat hodinky v roce 1979 po energetické krizi z mrazivého počátku tohoto roku.
Až do roku 1995 trval v Česku letní čas šest měsíců. Od roku 1996 se prodloužil na sedm měsíců a jeho délka se shoduje s termínem uvedeným ve směrnicích Evropského parlamentu a Evropské rady.