Hlavní obsah

EU se neshodla na rozšiřování. Rakousko chce zcela zmrazit přístupové rozhovory s Turky

Brusel

Kvůli tvrdému postoji Rakouska, které požaduje úplné zmrazení přístupových jednání s Tureckem, se v úterý v Bruselu nepodařilo přijmout společné stanovisko EU k rozšiřování unie. Vídni vadí vývoj v Turecku po letním nezdařeném pokusu o puč.

Foto: Francois Lenoir, Reuters

Slovenský ministr zahraničí Miroslav Lajčák informuje o stavu přístupových jednání.

Článek

„Jedna ze zemí nebyla schopna podpořit kompromis, který za přijatelný pokládalo všech ostatních 27 členů,” poznamenal po schůzce slovenský ministr zahraničí Miroslav Lajčák, aniž by Rakousko přímo jmenoval.

Místo společných závěrů tak mohlo slovenské předsednictví představit jen svou deklaraci o stavu vyjednávání nejen s Tureckem, ale také s Černou Horou, Srbskem, Makedonií, Albánií, Bosnou a Hercegovinou či Kosovem. „Řeknu to na rovinu, doufali jsme ve víc,” uvedl Lajčák.

Deklarace podle něj zdůrazňuje, že proces rozšiřování zůstává klíčovou evropskou politikou a je „strategickou investicí” do stability Evropy. „Zdůrazňujeme, že pokud země splní své povinnosti a provede reformy, musí EU splnit svou část závazků,” podotkl Lajčák.

Návrh Vídně na úplné zmrazení přístupových rozhovorů s Tureckem byl pro ostatní země podle českého náměstka ministra zahraničí Jakuba Dürra nepřijatelný. „Je jasné, že Rakousko chtělo svoji pozici prezentovat opravdu tím nejdramatičtějším možným způsobem. To znamená říci všem, že v žádném případě neustoupí ze svých pozic,” řekl.

Vídni vadí vývoj v Turecku

„Bylo by chybou pokračovat v přístupových jednáních jako kdyby se nic špatného nedělo,” řekl v Bruselu novinářům rakouský ministr zahraničí Sebastian Kurz.

Vídni velmi vadí poslední vývoj v Turecku, především reakce úřadů na letní nepodařený pokus o vojenský puč. EU tvrdé represe několikrát odsoudila a zastavení přístupových jednání žádal také europarlament. [celá zpráva]

Turecký prezident varoval, že pokud doporučení Evropského parlamentu budou přijata, vypoví dohodu o migrantech, která vedla k tomu, že přestaly proudit davy uprchlíků přes Balkán dále do Evropy.  [celá zpráva]

Evropská unie potřebuje Ankaru k řešení migrační krize a jarní dohoda bloku a Turecka výrazně snížila počty migrantů přicházejících z Blízkého východu do Řecka.

V hlavních městech většiny zemí EU zatím převládá postoj, že právě přístupová jednání představují pro unii rámec, v němž je možné se s Tureckem smysluplně bavit o otázkách jako je právní stát, dodržování lidských práv či nezávislost soudnictví nebo médií.

Výběr článků

Načítám