Článek
Členské země totiž nejsou jednotné v názoru na uznání nezávislého Kosova. Kypr a Rumunsko už předem avizovali, že Kosovo neuznají. Váhají i další státy včetně Slovenska. Bojí se především země, na jejichž území působí separatisté.
Vyhlášení nezávislosti Kosova je v Bruselu bráno jako samozřejmost a řada diplomatů počítá s tím, že k němu dojde v neděli 17. února. Nemusí prý ovšem jít přímo o nezávislost, ale o vyhlášení jakési "omezené suverenity" a přihlášení k Ahtisaariho plánu, který v podstatě počítal s vyhlášením nezávislosti pod mezinárodním dozorem. I to však Bělehrad odmítá.
Ministři zahraničí Evropské unie se na svém pondělním jednání budou zabývat především tím, jak postupovat ve vztazích se Srbskem a také otázkou, kdy EU vyšle do provincie administrativní a bezpečnostní misi.
"Loutkový útvar na území Srbska"
Bělehrad kvůli nesouhlasu s postupem Unie v Kosovu nedávno odmítl podepsat prozatímní dohodu, jež Srbsku otevírá cestu ke stabilizační a asociační dohodě, která je jakýmsi prvním předstupněm budoucího členství země v Evropské unii.
Ve čtvrtek skupština jednala o textu, který by vyhlášení nezávislosti označil za protiprávní. Premiér Vojislav Koštinuca uvedl, že uznání smluv s EU by bylo „největším ponížením a vyjádřením nepřímého souhlasu s vytvořením loutkového útvaru na území Srbska“.
K evropské integraci dodal, že Srbsko se nenalézá ani v Asii ani v Latinské Americe, ale v srdci Evropa a náleží do Evropy, na čemž nelze nic změnit.
Členské státy EU se nyní budou rozhodovat, zda mají srbské vládě a tamním občanům nadále dávat najevo, že unie o ně stojí, nebo nějaký čas "nedělat nic".