Erdogan přiznal, že si Ázerbájdžán začal

„Okupace části ázerbájdžánského území, zejména Karabachu, kde Arménie masakruje lidi, pokračuje skoro třicet let. Povzbuzena nezájmem mezinárodního společenství o masakry a invaze, pokračovala Arménie v provokacích, když zahájila nové útoky na civilisty. Ázerbájdžán pak spustil operaci s cílem osvobodit svoje okupovaná historická území a nyní získal zpět oblasti, kterých se Arménie banditsky zmocnila,“ uvedl Erdogan v rozhovoru.

Podle Erdogana byla Arménie poražena: „Arménie utrpěla zničující porážku na bojišti, a proto se Jerevan pokouší prosazovat názor, že je do nepřátelských akcí zapojeno Turecko. Obvinění proti Ankaře naznačují, že je Arménie zoufalá a zahnaná do kouta. Arménie se proto snaží rozšířit konflikt.“

Turecký prezident také zkritizoval mezinárodní společenství: „Mezinárodní společenství musí konečně pochopit realitu a opustit politiku dvojího přístupu. Vyzývám mezinárodní společenství, aby podniklo kroky k osvobození ázerbájdžánských oblastí okupovaných Arménií.“ Poslední věta jasně ukazuje, že se ázerbájdžánským silám nepodařilo dobýt zpět celý Náhorní Karabach.

Situace na bojišti není úplně jasná, protože obě strany zveličují své úspěchy. Ve čtvrtek arménské ministerstvo obrany oznámilo, že se podařilo sestřelit dvě ázerbájdžánská bezpilotní letadla a zničit čtyři tažené houfnice D-30.

Boje v Náhorním Karabachu pokračovaly i v noci. Ostřelováno bylo podle Jerevanu hlavně správní středisko Stěpanakert, kde celou noc zněly poplašné sirény a následovaly ohlušující exploze munice. Podle místních úřadů bomby dopadaly i do obydlených míst a ve městě je vidět nevybuchlé rakety i krátery po explozích.

Podle Baku byly ostřelovány také ázerbájdžánské oblasti Terte, Agdam, Agjabedi a Goranboj. „Jsou tam mrtví a ranění,” uvedlo ázerbájdžánské ministerstvo obrany. Ministerstvo obrany neuznaného samostatného Náhorního Karabachu oznámilo, že padlo třicet arménských vojáků. Střet, který začal 27. září, má už 300 až 400 obětí, z toho asi padesát civilních. Podle AFP ani jedna ze stran nejeví ochotu k příměří, o němž se ve čtvrtek začne jednat v Ženevě.

Náhorní Karabach byl v době rozpadu Sovětského svazu v počátku devadesátých let součástí Ázerbajdžánské SSR, i když Arméni požadovali jeho převod pod správu Jerevanu, což však sovětský prezident Michail Gorbačov odmítl.

Z tohoto pohledu skutečně Náhorní Karabach připadá Ázerbájdžánu, který ovšem území získal ve válce v roce 1918. Ještě předtím se na něm v roce 1915 Arméni stali obětí genocidy.

Ve válce z let 1988 až 1994 ovládli Náhorní Karabach Arméni a místní obyvatelé tam vyhlásili samostatný stát Republiku Arcach, která ale není mezinárodně uznána.