Článek
Unijní exekutiva se návrhem snaží vyjít vstříc požadavkům zmíněných států, které dlouhodobě odmítají pouštět přes hranice kohokoliv z tisícovek běženců pokoušejících se dostat na západ.
Země sousedící s Běloruskem na svých hranicích kvůli migrantům začaly budovat ploty a obrátily se na EU se žádostí o pomoc. Komise se ve středu chystá vyjít vstříc požadavkům na uvolnění azylových procedur.
Podle návrhu by měly úřady v detenčních centrech u hranic až čtyři týdny na prověření migrantů a registraci jejich žádosti o azyl, zatímco v současné době je to nejvýše deset dní.
Celková doba, po kterou budou moci země držet žadatele během vyřizování žádosti v hraničních centrech, bude až 16 týdnů. V dříve navržených celounijních pravidlech přitom Komise počítala s 12 týdny.
Dvojí metr
Podobných ústupků se naopak v minulosti nedočkaly Itálie s Maďarskem, které rovněž čelily migrační krizi. Maďarsko bylo dokonce jedním z prvních států, které vybudovaly na hranicích migrační plot. Evropská komise to tehdy ostře kritizovala.
Letos v srpnu přitom s plánem na výstavbu bariér na hranici přišla Litva, a ačkoliv se Evropská komise na výstavbě plotu také nepodílí, plán označila za dobrý nápad.
„Vítáme ideu hraničního plotu, který by zabránil nelegální migraci z Běloruska do Litvy, ale na financování takových opatření se podílet nebudeme,“ vzkázal mluvčí Evropské komise Adalbert Jahnz.
Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó v přibližně dva měsíce starém rozhovoru pro iDnes poukázal na to, že Brusel svými kroky jednoznačně ukázal, že užívá metodu dvojího přístupu.
Nová mimořádná úprava, která počítá rovněž s usnadněním deportací migrantů, by měla platit půl roku.
Unijní činitelé na ni podle zdrojů webu Politico nemají zdaleka jednotný názor a někteří se obávali, aby nebyla v rozporu s mezinárodními azylovými právy.
Podle zastánců by však měla přesvědčit zmíněné státy, aby se ujaly alespoň nejzranitelnějších migrantů, kteří živoří na hranicích v mrazivém počasí.
EU viní autoritářský režim běloruského lídra Alexandra Lukašenka, že svážel k vnější hranici bloku lidi z blízkovýchodních a dalších zemí v odplatě za sankce, které Unie uvalila na Minsk kvůli porušování lidských práv, potlačování opozice a zfalšování loňských prezidentských voleb. Lukašenko obvinění odmítá.