Článek
Unijní exekutiva se návrhem snaží vyjít vstříc požadavkům zmíněných států, které dlouhodobě odmítají pouštět přes hranice kohokoliv z tisícovek běženců pokoušejících se dostat na západ.
Země sousedící s Běloruskem na svých hranicích kvůli migrantům začaly budovat ploty a obrátily se na EU se žádostí o pomoc. Komise se ve středu chystá vyjít vstříc požadavkům na uvolnění azylových procedur.
Podle návrhu by měly úřady v detenčních centrech u hranic až čtyři týdny na prověření migrantů a registraci jejich žádosti o azyl, zatímco v současné době je to nejvýše deset dní.
Migrační krizi se pokusíme vyřešit do konce roku, slíbil Lukašenko
Celková doba, po kterou budou moci země držet žadatele během vyřizování žádosti v hraničních centrech, bude až 16 týdnů. V dříve navržených celounijních pravidlech přitom Komise počítala s 12 týdny.
Dvojí metr
Podobných ústupků se naopak v minulosti nedočkaly Itálie s Maďarskem, které rovněž čelily migrační krizi. Maďarsko bylo dokonce jedním z prvních států, které vybudovaly na hranicích migrační plot. Evropská komise to tehdy ostře kritizovala.
Letos v srpnu přitom s plánem na výstavbu bariér na hranici přišla Litva, a ačkoliv se Evropská komise na výstavbě plotu také nepodílí, plán označila za dobrý nápad.
„Vítáme ideu hraničního plotu, který by zabránil nelegální migraci z Běloruska do Litvy, ale na financování takových opatření se podílet nebudeme,“ vzkázal mluvčí Evropské komise Adalbert Jahnz.
Evropa čelí vlně prchajících Kurdů
Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó v přibližně dva měsíce starém rozhovoru pro iDnes poukázal na to, že Brusel svými kroky jednoznačně ukázal, že užívá metodu dvojího přístupu.
Nová mimořádná úprava, která počítá rovněž s usnadněním deportací migrantů, by měla platit půl roku.
Unijní činitelé na ni podle zdrojů webu Politico nemají zdaleka jednotný názor a někteří se obávali, aby nebyla v rozporu s mezinárodními azylovými právy.
Převaděčství jako byznys. Iráčan ročně vydělá až 2,5 milionu korun
Podle zastánců by však měla přesvědčit zmíněné státy, aby se ujaly alespoň nejzranitelnějších migrantů, kteří živoří na hranicích v mrazivém počasí.
EU viní autoritářský režim běloruského lídra Alexandra Lukašenka, že svážel k vnější hranici bloku lidi z blízkovýchodních a dalších zemí v odplatě za sankce, které Unie uvalila na Minsk kvůli porušování lidských práv, potlačování opozice a zfalšování loňských prezidentských voleb. Lukašenko obvinění odmítá.