Důležitá premiéra nového ruského kosmodromu se nepovedla. Putinovi před očima

Sojuz 2.1 měl původně vzlétnout ve středu ráno krátce po čtvrté hodině SELČ. Nepodařenému slavnostnímu startu byl přítomen také ruský prezident Vladimir Putin. Ten se rozhodl, že na místě setrvá až do čtvrtečního odloženého startu.

Na palubě modulu jsou tři vesmírné přístroje. Jedná se o menší družice Lomonosov, Aist-2D a SamSat-218. Moskva ovšem plánuje, že v nejbližších letech budou z Vostočného startovat i pilotované a komerční lety.

Nový kosmodrom by tak měl postupně nahradit slavný Bajkonur, který si teď Rusko za značné peníze pronajímá od Kazachstánu.

Obří projekt vyšel ruskou státní pokladnu na stovky miliard rublů a desítkám dodavatelů vynesl trestní stíhání. Jeho provoz byl spuštěn po několika odkladech.

Mít vlastní kosmodrom pro pilotované lety je pro ruský vesmírný program nejen praktickou nutností – možnost využívání Bajkonuru nemusí trvat navždy –, ale jistě i otázkou mezinárodní prestiže. I proto se prvního startu zúčastnil i Putin. Nepředpokládalo se tedy, že by plánovaná premiéra mohla být jen tak odložena, byť čtvrtek byl pro případ nepříznivého počasí či dalších vážných problémů stanoven jako rezervní termín.

„Odklad vyslání družic byť jen o den je pro státní vesmírnou agenturu Roskosmos krajně nežádoucí, neboť start z nového kosmodromu hodlá pozorovat prezident Putin,“ napsal list Kommersant.

Na kosmodrom už s předstihem dorazil vicepremiér Dmitrij Rogozin, který má celý projekt na starosti. Minulý týden ujišťoval, že vše je připraveno a startu nic nebrání. Moskva přesto nenechala nic náhodě – první start byl podle agentury RIA Novosti pojištěn na 1,84 miliardy rublů (asi 660 mil. Kč).

Rogozin měl spoustu důvodů pro to, aby se středeční start vydařil. Putin totiž postup prací a korupci kritizoval už loni v říjnu, kdy posvětil půlroční odklad zprovoznění kosmodromu. Bylo totiž zřejmé, že složité zařízení v termínu, který byl původně určen na konec loňského roku, nebude zdaleka připraveno.

I teď je ale kosmodrom spouštěn pouze ve stavu tzv. startovního minima – do provozu je uvedeno jen jedenáct z původně plánovaných dvaceti objektů, což se i tak podle Kommersantu podařilo jen s „titánským úsilím“ všech zapojených. Kosmodrom pak prošel potřebnými zkouškami, které neukázaly na závažné nedostatky.

Vostočnyj, jehož cena by se po dokončení měla vyšplhat na 300 miliard rublů (asi 110 miliard korun), si prošel řadou porodních bolestí, jež souvisely především s rozbujelou korupcí při výstavbě, šlendriánem či zadržováním výplat zaměstnanců dodavatelských firem.

Asi nejkřiklavějším případem defraudace při stavbě areálu je kauza bývalého šéfa státní stavební společnosti Dalspecstroj Jurije Chrizmana. Ten podle vyšetřovatelů s komplici použil platby na jedenáct státních zakázek k účelům, které se stavbou Vostočného vůbec nesouvisely. Způsobená škoda byla vyčíslena na 5,2 miliardy rublů. Kromě toho se tato čilá partička měla obohatit i tím, že nakupovala předražený materiál od firem, jež vlastnili sami její členové, napsal server Utro.ru.

Prokuratura ale už podle Kommersantu zkoumá i aktivity Chrizmanova nástupce ve funkci: Dmitrij Savin podle vyšetřovatelů ve firmě zaměstnal svou manželku, té stanovil měsíční plat 800 tisíc rublů.

Po měsíci dala žena výpověď a Savin s  výmluvou na zdravotní problémy sám sebe zařadil na nižší pozici. Pak dostal výpověď také on.

V hledáčku policie je i bývalý šéf společnosti Specstrojservis Andrej Jarcajev, který si měl přivlastnit 132 miliónů rublů.

Celkem je v souvislosti se stavbou kosmodromu stíhána více než dvacítka lidí a vyšetřuje se ještě dalších deset kauz. Celkovou škodu podle tisku vyšetřovatelé odhadují na 7,5 miliardy rublů.

Práce na Vostočném mají pokračovat i nadále. Půjde-li vše podle plánu, měl by kosmodrom začít fungovat naplno v roce 2018. To už by z něj totiž měly startovat komerční lety. Jak loni upozornila agentura TASS, Roskosmos uzavřel smlouvu s britskou OneWeb a francouzskou Arianespace na vynesení stovek mikrosatelitů. Podle ruských médií jde o historický kontrakt v hodnotě přes miliardu dolarů (více než 24 miliard korun).

Jakmile se Vostočnyj osvědčí, Rusko bude zřejmě stále méně využívat kazašský Bajkonur. Ten je nyní nejvytíženějším kosmodromem světa.

Zdroje Kommersantu ale upozorňují, že Rusko s vyklízením svých pozic v kazašské stepi tak úplně spěchat nebude, i když za pronájem platí 115 miliónů dolarů (2,8 mld. Kč) ročně.

Z čistě technického hlediska by bylo možné Bajkonur opustit někdy mezi lety 2025–27, tvrdí zdroj. „My ale chápeme, že nic dlouho nezůstane prázdné. Odejdeme my, přijdou jiní. Navíc není jasné, jak se budou vyvíjet naše vztahy, až odejde kazašský prezident Nursultan Nazarbajev. Takže Vostočnyj je taková naše pojistka,“ vysvětlil zdroj.

Pracovníci kosmodromu Vostočnyj měli před středeční premiérou na starosti nejen bezpečnost lidí, ochránit museli i černého kocoura, jenž se usídlil nedaleko odpalovací rampy.

„Bude moci sledovat start rakety z bezpečné vzdálenosti, pak mu ale bude třeba najít nový domov,“ řekl zdroj s tím, že kocoura si možná osvojí někdo z dělníků, kteří kosmodrom stavěli, nebo z obyvatel přilehlého vědeckého městečka Ciolkovskij.

Kocoura, který se zabydlel pod stavebním vozíkem asi sto metrů od odpalovací rampy, si s sebou jako kotě nejspíše přinesl právě jeden z dělníků a pak ho ale zanechal svému osudu.