Dmitrij Medvěděv se stal novým prezidentem Ruska

Ve středu a ve čtvrtek vrcholí střídání stráží v Kremlu, o němž se po celém světě spekulovalo několik let. Putin dodržel to, co slíbil: nezměnil ruskou ústavu a neucházel se o prezidentské křeslo potřetí. Přesto si ale dokázal uchovat pozici jasné hvězdy ruského politického nebe a bude i nadále dominovat domácí scéně, i když pro svět bude v mocenském tandemu ode dneška hlavní osobou Medvěděv.

Ten přitom nebude muset bojovat s kritikou domácí opozice. Byla vytěsněna na okraj politického spektra a její pád dokonaly prosincové parlamentní volby. Vládní a proprezidentské Jednotné Rusko naprosto ovládá Státní Dumu, navíc Putin, čestný předseda strany, se ve čtvrtek stane premiérem.

Tento scénář nezhatí ani ruští komunisté, kteří v předvečer Medvěděvovy inaugurace pohrozili, že při hlasování o premiérovi v Dumě neodevzdají své hlasy Putinovi. Je to jen prázdné gesto. Putin jejich hlasy nepotřebuje. Aby byl schválen v premiérském křesle, musí získat v Dumě nejméně 226 hlasů: jeho Jednotné Rusko jich má 315.

Putin předává novému prezidentovi pečlivě vybudovanou „vertikálu moci“ - systém centralizovaného řízení ruského veřejného života, který až dosud téměř stoprocentně závisel na dění v prezidentské kanceláři. Jeho uchování je pro Medvěděva skoro nezbytné a může pro něj představovat společně se získáním skutečné loajality státních úředníků opravdovou zkoušku moci.

Celkem příznivě pro odstupujícího prezidenta vyznívá ekonomická bilance Ruska. Životní úroveň jeho obyvatel se zvedá: i střední třída si už kupuje zahraniční auta a jezdí na zahraniční dovolené.

Průzkumy veřejného mínění ukazují, že spokojenost se životem se ve všech vrstvách společnosti zvýšila. Hospodářský růst činil v letech Putinovy vlády v průměru 7,2 procenta ročně, nezaměstnanost klesla z 10,6 procenta v roce 2000 na zhruba šest procent k začátku roku 2008. Průměrná mzda se ve stejném časovém období téměř ztrojnásobila a průměrný důchod zdvojnásobil.

Prostředky k tomuto růstu Putin získával především z vysokých světových cen ropy, plynu a dalších surovin. Díky příjmům z nich Rusko, které je druhým největším producentem i vývozcem ropy na světě a největším exportérem plynu, zaplatilo i své obrovské dluhy u Pařížského klubu věřitelů.

Medvěděv jako prezident ale bude muset bojovat s problémem, kterým zůstává inflace. V roce 2007 se zvýšila na 11,9 procenta z devíti procent za rok 2006. Původně plánované snížení inflace na osm procent loni zmařily rostoucí světové ceny potravin a nadměrné rozpočtové výdaje. A situace se nelepší: od začátku letošního roku zejména kvůli zdražování základních potravin inflace už téměř dosáhla 8,5 procenta, která měla vláda v plánu pro celý letošní rok. V zemi, kde žije 20 procent obyvatel pod hranicí chudoby, tak mohou začít výrazné sociální problémy.

Nový prezident ví, že jejich zažehnání a udržení hospodářského růstu nebude snadné. Ceny ropy totiž nemohou stoupat věčně a prostředky pocházející ze základní hospodářské reformy, kam patří třeba zavedení rovné daně z příjmu ve výši 13 procent, už přestávají stačit.

Z Medvěděvova nejvýznamnějšího předvolebního projevu vyplývá, že nový šéf Ruska chce tuto situaci řešit posílením soukromé iniciativy a inovacemi. K tomu ale bude muset překonat mnohé překážky, třeba korupci. V průzkumu provedeném Světovou bankou a Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj 40 procent ruských firem přiznalo, že často platí peníze „bokem“ a přibližně stejné procento naznačilo, že korupce je v podnikání v Rusku závažným problémem.