Další sankce by zasáhly energetické firmy, Putin s Porošenkem chtějí udržet příměří

O telefonickém rozhovoru v sobotu informoval Porošenkův prezidentský úřad. Podle něj se lídři obou zemí shodli na nutnosti co největší přítomnosti zástupců Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), kteří mají dohlížet na dodržování klidu zbraní. Důležitou součástí smíru má být i spolupráce v poskytování humanitární pomoci. Na východ země už míří první ze dvou ohlášených ruských humanitárních konvojů.

Příměří vyhlášené v pátek v podvečer podle agentur zatím obě strany dodržují, vzájemně se však obviňují z jeho porušování. Povstalci z Donbasu osočili podle agentury DPA ukrajinskou armádu, že ostřelovala několik jejich pozic v Doněcku a nejméně osm bojovníků na tamějším letišti přitom bylo údajně zraněno. Kyjev zase obvinil separatisty z ostřelování svých pozic, když podle armády nejméně deset útoků začalo po vyhlášení klidu zbraní.

Případné další sankce by měly zasáhnout státem ovládané energetické firmy jako Rosněft či některé dceřiné společnosti plynárenského gigantu Gazprom, tvrdí diplomatické zdroje Reuters. Samotnou plynárenskou firmu podle diplomatů postihy trestat nebudou, neboť je stěžejním dodavatelem zemního plynu do evropských zemí.

Postihy budou zahrnovat také další omezení přístupu bank na evropské finanční trhy, které má Rusku ztížit financování významných infrastrukturních staveb. Zákaz se má týkat rovněž například prodeje vyspělých technologií v energetickém sektoru, třeba těch souvisejících s výzkumem ložisek břidlicového plynu či polárních oblastí.

Podle kuloárních informací se na "černé listině" osob se zákazem vstupu do EU a se zmrazeným majetkem v působnosti unie nově ocitne 26 lidí, z toho deset představitelů separatistů a 16 Rusů. Původní návrh, aby se mezi nimi objevil i ministr obrany Sergej Šojgu, nakonec podle jednoho z diplomatů velvyslanci členských zemí zamítli.

Podle premiéra Sobotky se Česku v Bruselu podařilo prosadit své hlavní připomínky a předejít tak hlavně možným dopadům sankcí na český strojírenský export, který prý původní návrh ohrožoval. Zvláště omezení vývozu obráběcích strojů mohlo pro české exportéry znamenat ztrátu v řádech miliard korun. [celá zpráva]

Rovněž Slovensko dosáhlo podle sobotního prohlášení premiéra Roberta Fica při jednání o sankcích svého. Podle deníku Sme z jeho slov mimo jiné plyne, že postihy nedopadnou na slovenskou pobočku ruské banky Sberbank či na export zboží dvojího využití. Fico však zároveň prohlásil, že je zcela proti jakémukoli rozšiřování sankcí.

Někteří čelní evropští představitelé dali v pátek najevo, že Rusko se novým sankcím může vyhnout, pokud se viditelně zapojí do řešení krize na východní Ukrajině. Tam v pátek začalo platit příměří, na jehož dodržování a dalším postupu Ruska závisí osud sankcí například podle německé kancléřky Angely Merkelové či francouzského prezidenta Françoise Hollandea.

Konkrétní znění sankcí by mělo být podle diplomatů zveřejněno v úředním věstníku v pondělí či v úterý, čímž opatření vstoupí v platnost. Nyní o víkendu diplomaté podle agentury DPA text pilují, týká se to však již jen právních nebo jazykových detailů. Jednání o obsahu opatření prý skončila.