Článek
Po jarní první vlně většina evropských zemí uvolnila tvrdé restrikce, aby oživily pošramocenou ekonomiku a umožnili lidem vydechnout. Návrat k běžnému životu s plnými restauracemi, kiny a divadly, výukou ve školách i s cestami do zahraničí však nakonec přispěly k exponenciálnímu nárůstu infekcí.
Padla už hranice 120 000 nových případů za den, a tak jednotlivé vlády musely opět sáhnout k opatřením proti šíření koronaviru, přičemž se snaží vyhnout potopení už beztak postižené ekonomiky, dalšímu snižování životní úrovně nebo příliš velkému prohloubení nezaměstnanosti.
Právní úskalí
Vlády navíc čelí právním problémům. V Nizozemsku vláda řeší, jak nařídit povinné nošení roušek, aby to bylo v souladu se zákonem. V Berlíně v pátek správní soud zrušil uzavírací hodinu pro bary a restaurace. I lidé mají menší chuť přijímat omezení a demonstrují proti nim.
Přesto francouzský prezident Emmanuel Macron řekl, že zákaz vycházení je potřeba, aby „skončily večírky, oslavy a chvíle družnosti a veselí, které urychlují šíření“. „Proto musíme jednat,“ dodal. Na dodržování opatření bude dohlížet 12 000 policistů. „Nemůžeme žít normálně, dokud tu je virus,“ hájil opatření premiér Jean Castex.
„To není svět, o kterém jsme dlouho slýchávali,“ uvedla starší Pařížanka, které šla nakoupit: „Zákaz vycházení. To bývá ve válce, ne? Ale domnívám se, že to je to, v čem svým způsobem jsme.“
Evropské země pod tlakem
Ředitel pařížského úřadu pro zdraví Aurélien Rousseau upozornil, že už teď je polovina lůžek na jednotkách intenzivní péče obsazena pacienty s covidem . „Je to jako stoupající jarní tání, které ovlivňuje všechny naráz. V trasování jsme měli slepé místo, které se obtížně sleduje, jsou to soukromé akce, oslavy...“
Polák míjí varovný plakát, aby si lidi nezahrávali s koronavirem, protože na něj nejsou léky.
Varovné zvony zní i v Německu, kde jen ve čtvrtek přibylo 6600 případů a premiéři spolkových zemí se už shodli na zavedení přísnějších opatření včetně nošení roušek anebo omezení počtu lidí, kteří se potkávají, i zavádění zavíracích hodin v případě překonání určitého počtu nakažených za týden. Kancléřka Merkelová však varuje že „to zřejmě nebude stačit“.
I v Itálii přibývá každý den více nakažených než na jaře a hrozí, že nebude stačit kapacita lůžek na intenzivní péči. V Římě se už nekonají party a v Kampánii zavřely školy.
Itálie má dva týdny na zastavení šíření koronaviru, než bude pozdě
V Polsku imunolog Pawel Grzesiowski řekl otevřeně: „Jsme na prahu katastrofy.“ V zemi už překročil počet nových případů hranici 9000 za den.
V Belgii, která je druhá nejpostiženější po ČR a v úterý tam poprvé počet nových případů překonal 10 000, Renaud Mazy z bruselské kliniky Saint-Luc řekl: „Nevidíme ani konec tunelu“.
Belgie na české cestě. Hledá způsoby, jak zastavit šíření koronaviru
Dokonce i ve Švédsku, které zaujímalo velmi benevolentní postoj, řekl premiér Stefan Löfven: „Příliš mnoho (lidí) nedodržuje opatření, když se to nezlepší, zpřísníme je.“
V sázce je mnoho, ale šance je
Jak upozorňuje Guardian, v sázce je příliš mnoho. „Ohrožena je evropská prosperita,“ varoval bavorský premiér Markus Söder. Ve Francii proto půjde do ekonomiky další miliarda eur na pomoc tvrdě postiženému zábavnímu průmyslu i hotelům a restauracím.
Paříž znovu zavírá bary i kavárny
WHO varovala, že bez patřičných opatření by počet mrtvých za den mohl být čtyřikrát až pětkrát vyšší než na vrcholu v dubnu. Přesto ale není úplně pesimistická. „Dnešní pandemie není včerejší pandemií - nejen v dynamice přenosu, ale také v tom, jak jsme nyní vybaveni na to, abychom jí čelili,“ řekl ředitel WHO pro Evropu Hans Kluge.
Především narostly kapacity pro testování, takže se daří odhalovat více případů než dříve. A smrtnost, i když už stoupá, je zatím stále nízká. Evropa zaznamená dvakrát až třikrát více případů za den než v dubnu, ale pětkrát méně obětí. Podle modelu WHO i prostá opatření jako je to, že roušky bude nosit každý a omezí se shromažďování, mohou do ledna zachránit 281 000 životů Evropanů. „Možná to jsou časy pandemie, ale nemusí to nutně být doba temna,“ konstatovala WHO.