Článek
Horáková se v roce 1939 zapojila do protinacistického odboje. Společně s manželem byla v září 1940 zatčena gestapem. Prokurátor navrhoval pro Horákovou trest smrti, který soud nakonec změnil na osm let vězení. Trest si odpykávala v ženském vězení i v koncentračním táboře.
Horáková se politicky angažovala i po válce a vystupovala kriticky vůči komunistickému režimu. V roce 1950 byla ve vykonstruovaném politickém procesu odsouzena k smrti a popravena.
„Choď světem s očima otevřenýma a poslouchej nejen své bolesti a zájmy, ale i bolesti, zájmy a tužby těch ostatních,“ napsala v dopise na rozloučenou. Letos uplyne 70 let od její popravy.
Celkově Čaputová vyznamenala 20 osobností.
Milada Horáková byla posmrtně vyznamenána už v roce 1991, kdy jí Václav Havel, tehdy ještě coby československý prezident, udělil Řád Tomáše Garrigua Masaryka I. třídy.