Hlavní obsah

Cameron odchod z Evropské unie nespustí

Londýn
Aktualizováno

Do příprav vyjednávání o odchodu Spojeného království z Evropské unie se plně zapojí i regionální vlády Skotska, Walesu a Severního Irska. V dolní komoře britského parlamentu to oznámil premiér David Cameron. Dodal, že prozatím neaktivuje článek 50 unijní smlouvy, čímž by formálně zahájil výstupní rozhovory a započal by dvouletou lhůtu pro vystoupení.

Foto: Reuters, Reuters

Premiér David Cameron v dolní komoře britského parlamentu

Článek

„Britská vláda této fázi nebude aktivovat článek 50. To je naše suverénní rozhodnutí a bude to Británie a nikdo jiný než Británie, kdo to udělá,“ prohlásil Cameron před poslanci.

Aktivaci článku 50 má Cameron v úmyslu nechat až na svém nástupci. Sám chce po prázdninách odstoupit. Nový britský premiér a šéf vládních konzervativců má být vybrán do 2. září.

Problém je ale v tom, že se někteří evropští politici a mluvčí Evropské komise nechali slyšet, že o brexitu nebudou jednat do té doby, než Cameron vystoupení Británie z EU formálně neoznámí. [celá zpráva]

Buď jak buď, po aktivaci článku 50 poběží dvouletá lhůta, po níž bude Británie dál členem EU a nebude se měnit nic kromě toho, že se Britové nebudou podílet na rozhodování Bruselu.

To britský ministerský předseda v pondělí na první schůzi dolní komory od čtvrtečního referenda zopakoval. Ujistil zákonodárce, že Británie bude po odchodu z Evropské unie usilovat o zachování všech bezpečnostních dohod s EU, nezávisle na budoucích vzájemných vztazích.

Výzva k předčasným volbám

K výrazné změně kurzu vyzval v dolní komoře bývalý předseda liberálních demokratů Nick Clegg. Odmítl ideu, že by o novém premiérovi Velké Británie měla rozhodovat jen stranická konference vládnoucích konzervativců a požadoval předčasné volby.

Cameron mu řekl, že každá strana má své zásady pro volbu předsedy a dodal, že na budoucím vůdci konzervativců bude, zda se rozhodne uspořádat předčasné volby.

Současný vůdce liberálních demokratů Tim Farron zdůraznil, že nadále podporuje členství Británie v EU: „Mohu akceptovat porážku, ale nevzdám se.”

Dodal, že sliby zastánců odchodu se rozplývají a že opozice „jasně ukazuje, že tu není žádné vedení”.

Euroskeptický konzervativec Philip Hollobone zdůraznil, že je potřeba sjednotit Británii: „Prvním krokem je, že každý akceptuje výsledky referenda, ať se mu líbí, nebo ne.“ Dodal, že výzva jednat o dalším referendu je „pro kočku”.

Skotové nejsou spokojeni

Cameron v pondělí v parlamentu reagoval také na obavy především Skotů z přerušení důležitých vztahů s evropským blokem. Ujistil, že obchodní vazby zůstanou zachovány.

Foto: David Ryneš, Novinky

Výsledky referenda jednotlivých zemí o odchodu z EU

Zástupce Skotské národní strany ale po premiérových slovech prohlásil, že jeho strana nemá v úmyslu přihlížet tomu, že Skotsko opouští Evropu proti své vůli.

Na rozdíl od celkového výsledku britského referenda se ve Skotsku voliči rozhodli výraznou většinou podpořit opačnou možnost - tedy pokračování členství v Evropské unii.

Článek 50 o vystoupení z EU

Stát, který chce odejít, to musí oznámit ústy svého premiéra, a to buď šéfovi Evropské komise Donaldu Tuskovi, nebo před všemi dalšími šéfy států a vlád přímo na summitu EU.

Dokud to neudělá, zůstává plnohodnotným členem.

Teprve po této formální aktivaci článku 50 začne dvouletý proces vyjednávání.

Samotná vyjednávání jménem EU velmi pravděpodobně povede Evropská komise.  

S dosaženou dohodou musí souhlasit Evropský parlament. Velmi pravděpodobně budou moci o věci hlasovat také britští europoslanci.

Poté o uzavření dojednané dohody rozhodují členské země takzvanou superkvalifikovanou většinou - pro text se tedy musí vyslovit nejméně 72 procent států představujících zároveň nejméně 65 procent jejich populace. Vystupující země nehlasuje.

Pokud se dohodu o mechanismu vystoupení nepodaří dojednat dva roky poté, co země aktivuje článek 50, její členství v EU automaticky končí.

Zdroj: ČTK

Související témata:

Výběr článků

Načítám