Článek
„Dnes máme důkazy o působení ruských vojáků, občanů Ruské federace, v nezákonných ozbrojených skupinách účastnících se bojů. Boje s regulérními jednotkami ruské armády nevedeme,” řekl Muženko agentuře Interfax na setkání se zahraničními vojenskými atašé.
Dva ruské taktické prapory o síle 900 až 1000 mužů přitom podle sdělení Rady národní bezpečnosti a obrany z 19. ledna překročily hranice Ruska a Ukrajiny. Podle sdělení premiéra Arsenije Jaceňuka z 20. ledna vstup ruských jednotek potvrdila rozvědka.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
O jejich působení na ukrajinském území informovali i velitel praporu Donbas Semjon Semenčenko a poslanec a analytik Dmytro Tymčuk. [celá zpráva]
Mluvčí ministerstva zahraničí Jevhen Perebyjnis dokonce uváděl, že ministerstvo poskytlo Rusku informace, že ruské jednotky působí po boku těch separatistických, uvedla Ukrajinska pravda.
Dohady o další schůzce v Minsku
Ukrajinský prezident Petro Porošenko se ve čtvrtek v Kyjevě setkal se členy minské kontaktní skupiny. Vyzval je k bezodkladnému svolání nové schůzky do Minsku. Běloruská metropole poté ohlásila, že je jednání připraveno na pátek.
„Kontaktní skupina informovala běloruskou stranu, že další schůzka v Minsku se uskuteční 30. ledna,” uvedlo běloruské ministerstvo zahraničí.
Ukrajinské ministerstvo zahraničí ale zatím schůzku nepotvrdilo. „V tuto chvíli nemůžeme potvrdit informaci o dosažení dohody o a příštím setkání trojčlenné kontaktní skupiny,” řekl mluvčí Jevhen Perebyjnis. Podle něj teprve probíhají konzultace, kde se řeší všechny otázky související se setkáním.
Ukrajinská krize
Žádost o svolání schůzky je pochopitelná. V posledních čtrnácti dnech se výrazně zostřily boje a separatisté na několika místech postoupili, zejména u doněckého letiště. Ve čtvrtek se pokusili dobýt Vuhlehirsk, kde je údajně zastavila palba raketometů, ale střet pokračoval i večer.
Spory o linii příměří
Podle Porošenka by se měla minská skupina zabývat „okamžitým zastavením palby, obnovením kontroly hranic a stažením těžké výzbroje z frontové linie vymezené v zářijovém minském memorandu”.
Právě vedení linie je hlavním předmětem sporu. Zatímco Kyjev důsledně trvá na stavu z loňského září, kdy bylo první příměří dojednáno, separatisté a Moskva chtějí prosadit nynější stav a zohlednit územní zisky vzbouřenců. Takový návrh obsahoval i nedávný návrh ruského prezidenta Vladimira Putina, který Kyjev odmítl.
Separatistům Kučma nestačí
Zástupci separatistů u Porošenka nebyli. Z Luhansku v reakci na Porošenkův návrh zazněla slova o tom, že luhanský vyjednavač Vladislav Dějněgo „bude včas tam, kde bude potřeba”. Ochoten přijet je i Denis Pušilin ze samozvané Doněcké lidové republiky.
Požadují ovšem, aby se schůzky účastnil zplnomocněnec Porošenka, exprezident Leonid Kučma. Ten ale podle nich nemá potřebné pravomoci, protože má jen postavení konzultanta.
„Je to trvalá podmínka pro zahájení rozhovorů. Pokud Vladislava Nikolajeviče (Dějněga) pozvali, pak to nepochybně znamená, že kyjevský zmocněnec byl nebo brzy bude jmenován," prohlásil šéf luhanských povstalců Igor Plotnickij.
