Článek
„Je to v nejlepším zájmu země,“ uvedla Mayová.
Referendum o brexitu v červnu roku 2016 bylo podle jejích slov výzvou k „zásadní změně v naší zemi“. „Pokud dáte lidem možnost volby, máte povinnost výsledek zrealizovat. Udělala jsem pro to všechno. Bohužel, nedokázala jsem to,“ dodala.
V rezignačním projevu se snažila vysvětlit, proč trvala na schválení dohody o brexitu. Podle svých slov je život závislý na kompromisech. „Nikdy nezapomenu na slova Nicolase Wintona, který mi kdysi řekl: 'Nikdy nezapomeň na to, že kompromis není sprosté slovo',” uvedla premiérka. Dohoda o brexitu by podle ní mohla existovat pouze tehdy, kdyby všechny strany byly ochotny ke kompromisu.
Na závěr své řeči uvedla, že neodchází se záští, ale že je „nekonečně vděčná, že zemi, kterou miluje, mohla sloužit“. Při posledních slovech se jí třásl hlas a v slzách opustila místo za řečnickým pultíkem.
Tlak na rezignaci premiérky v posledních týdnech sílil, především kvůli jejímu vytrvalému úsilí prosadit parlamentem již třikrát odmítnutou dohodu o brexitu. Ve snaze získat na svou stranu opozici Mayová slíbila labouristům významné ústupky včetně možnosti hlasování o případném dalším referendu ohledně setrvání Británie v EU.
Mayová se stala ministerskou předsedkyní v červenci 2016. V premiérské funkci i v křesle vůdce britských konzervativců vystřídala Davida Camerona, jenž odstoupil po referendu o brexitu, ve kterém Britové v červnu 2016 dali sbohem Evropské unii a které Cameron osobně vyhlásil. Po „železné lady“ Margaret Thatcherové se Mayová stala druhou premiérkou v dějinách Británie. Do té doby byla od května 2010 ministryní vnitra. |
To ovšem popudilo řadu vlivných členů konzervativní strany, ve středu kvůli tomu kabinet opustila Andrea Leadsomová, která za vládu vytvářela agendu dolní komory parlamentu.
Kdyby Mayová svou rezignaci neoznámila, Výbor 1922, který sdružuje konzervativní poslance bez vládních funkcí, tedy většinu zákonodárců zvolených za tuto stranu, by mohl změnit stranická pravidla a umožnit hlasování o vyslovení důvěry v šéfku strany.
Dosud se takové hlasování mohlo uskutečnit jen jednou za 12 měsíců. Při současném rozložení sil by Mayová nepochybně prohrála, a musela by tak jako premiérka skončit.
Mezi kandidáty na post v čele Konzervativní strany je třeba bývalý šéf britské diplomacie a jeden z nejvýraznějších stoupenců brexitu Boris Johnson nebo Andrea Leadsomová, ta za kabinet vytvářela agendu dolní komory parlamentu a ve středu z této funkce odešla.