Článek
BBC zdůraznila, že podle zprávy by se roční rozpočtový deficit zdvojnásobil, což se děje v době, kdy vláda nebere vážně svá vlastní rozpočtová pravidla a více si půjčuje, aby mohla více utrácet za veřejné služby. Snaží se totiž ustupovat opozici odmítající brexit bez dohody a mimo jiné plánuje zvýšit minimální mzdu.
Johnson oťukává maďarské veto
„Vláda je nyní zmítaná bez efektivního fiskálního přístavu,“ řekl ředitel IFC Paul Johnson. Varoval, že vláda je připravena porušit vlastní výdajová pravidla i v případě, že nedojde k brexitu bez dohody. Očekává se, že příští rok budou půjčky činit 50 miliard liber, což je 2,3 procenta HDP, tedy nad povolenou dvouprocentní hranicí.
IFS upozornil, že výdaje se blíží úrovni, o které psali labouristé ve svém manifestu z roku 2017, takže daňoví poplatníci ponesou větší zátěž, než tehdy uváděli konzervativci.
Investice jsou o 20 procent menší, produktivita klesla a mzdy stouply
Ekonom Johnson není proti porušení pravidel, jak ale řekl: „V případě brexitu bez dohody by se měly zavádět přesně zacílené dočasné daňové úlevy a zvýšit výdaje v oblastech, kde mohou podpořit ekonomiku.“
Mluvčí ministerstva financí uvedl, že „budeme přezkoumávat rámec rozpočtu, když přecházíme na úspory“. Dodal, že se budou přijímat rozpočtová rozhodnutí s ohledem na dlouhodobou udržitelnost veřejných financí.
Tuskovi ani Junckerovi se britský plán k brexitu nelíbí
Hlavní ekonom Citi Christian Schulz, který se podílel na zprávě, řekl, že se britská ekonomika od referenda o odchodu z EU zmenšila o 60 miliard liber: „Investice jsou o 20 procent menší, produktivita klesla a mzdy stouply.“
Uvedl, že další odklad brexitu by dále poškodil ekonomiku.