Hlavní obsah

Boxer útočící v Paříži na policisty jde na rok do vězení

Paříž

Za napadení dvou policistů během protestu takzvaných žlutých vest, poslal soud v Paříži bývalého profesionálního boxera Christophera Dettingera na rok do vězení a další 1,5 roku bude v podmínce, napsal ve čtvrtek server týdeníku Focus.

Toto video už bohužel nemůžeme přehrávat z důvodu vypršení internetové licence

BEZ KOMENTÁŘE: Boxer žlutých vestVideo: Reuters

Článek

Oběma napadeným musí navíc zaplatit odškodnění ve výši dva a tři tisíce eur (52 a 78 tisíc korun). Sedmatřicetiletý bývalý šampion bude ve vězení pouze večer a v noci, během dne bude moci pracovat.

Prokurátor za „bezprecedentní násilí“ pro něj původně žádal tříletý trest vězení, z toho jeden rok s podmínkou.

Bývalý francouzský šampion v lehké váze se dostal před soud za to, že letos 5. ledna zmlátil v Paříži dva policisty během protestů protivládního hnutí žlutých vest. Jeho řádění zachytily kamery.

Bránil jsem napadenou ženu, hájí se šampion

„Na záběrech je vidět, jak se pan Dettinger připravuje. Když udeří, míří na hlavu. Používá přitom veškeré své síly. Jsou to scény neuvěřitelného násilí a musí být potrestány,“ prohlásil u soudu zástupce prokuratury. Připomněl, že sportovec mlátil policistu i ve chvíli, kdy ležel bezvládně na zemi.

Bývalý boxer se před soudem hájil, že během protestu, kterého se zúčastnil, policie na demonstranty zaútočila obušky a on chránil pouze jednu ženu, která byla napadena. „Vařil se ve mně vztek. Chtěl jsem zabránit nespravedlnosti a sám jsem se jí dopustil,“ uvedl sedmatřicetiletý otec dvou dětí.

Pro hnutí žlutých vest se stal bývalý boxer symbolem. Videozáznamy jeho útoku byly na sociálních sítích široce sdíleny. Vzápětí poté, co bylo proti němu zahájeno stíhání se v internetové sbírce vybralo 120 tisíc eur (3,12 milionu korun) na pokrytí soudních výdajů.

Hnutí žluté vesty protestovalo zpočátku proti plánovanému zdražení pohonných hmot, které francouzská vláda pod tlakem zrušila. Postupně ovšem lidé dávali na demonstracích najevo celkovou nespokojenost se svou životní situací i s reformní politikou prezidenta Emmanuela Macrona.

Související témata:

Výběr článků

Načítám