Článek
Pod troskami obléhaného ruskými vojáky rozbombardovaného závodu v podzemí zůstávají podle dostupných zpráv stovky až tisíce bojovníků i civilistů.
Svačinu s sebou
Rozlehlá továrna rozmístěná mezi řekou Kalmius na jedné straně a Azovským mořem na druhé byla přitom označována za „město ve městě“. Jedna z největších oceláren v Evropě se rozkládala na ploše 11 kilometrů čtverečních a média ji přirovnávala k „25 Vatikánům“.
Mariupolské ocelárny Azovstal
Podnik měl vlastní přístav i širokou síť podzemních komunikací. Právě ty se staly kamenem úrazu pro ruské síly. Když ruský prezident Vladimir Putin včera přikázal zastavit útok na Azovstal, uvedl, že „není třeba lézt do katakomb a plazit se tam pod zemí po průmyslových objektech“.
„Zablokujte tu zónu tak, aby tudy ani moucha neprolétla,“ nařídil ministrovi obrany Sergeji Šojguovi.
Zatímco na povrchu jednotlivé budovy spojovaly železniční tratě, podzemí bylo opředeno spletitými chodbami. „Pokud se rozhodnete projít pěšky všechny podzemní tunely, pak si nezapomeňte vzít svačinu. Není to žádná krátká cesta – asi 24 kilometrů,“ doporučovala společnost Metinvest, majitel továrny, zájemcům o prohlídku.
Snímek železáren Azovstal z 24. února
Výhodná zeměpisná poloha byla jedním z důvodů vzniku podniku v roce 1930. Pro zásobování závodu železnou rudou se využívala zejména námořní doprava. První várku železa podnik vyprodukoval už zhruba dva roky po zahájení stavby.
Když se na podzim 1941 k Mariupolu blížila frontová linie, sovětské vedení evakuovalo značnou část technického zařízení na Ural.
Německá vojska v říjnu téhož roku dobyla Mariupol zhruba o dva roky později, před ústupem z města Němci závod prakticky zničili: do povětří vyhodili hlavní objekty a také vysoké a nístějové pece. V roce 1945 ale byla výroba znovu obnovena.
| Lodě, mosty, kolejnice |
|---|
| V mírové době Azovstal produkoval zhruba čtyři miliony tun oceli ročně. |
| Produkce se využívala pro výstavbu lodí, mostů i ropovodů. |
| Jako jediný podnik na Ukrajině vyráběl železniční koleje. |
| Majitelem Azovstalu je Rinat Achmetov, údajně nejbohatší Ukrajinec. |
| Před válkou byl jeho majetek odhadován na 10 miliard dolarů. |
| V Mariupolu vlastnil také železárnu Iljučův závod, nyní obsazenou ruskou armádou. |
| Zdroj: Radio Svoboda |
Do skupiny Metinvest ukrajinského oligarchy Ritnata Achmetova, nejbohatšího Ukrajince, byl podnik Azovstal začleněn v 90. letech. Před ruským vpádem tam pracovalo na deset tisíc lidí. Po invazi Achmetov tvrdil, že jeho podniky „nikdy nebudou pracovat na území obsazeném Rusy“.
Sliboval také, že se bude podílet na obnově Mariupolu po válce.
Ostřelování závodu v obléhaném Mariupolu začalo v polovině března. Dobýt továrnu se pokoušely oddíly proruských separatistů z Donbasu, čečenská armádní jednotka i ruské letectvo. Čečenci zveřejňovali dokonce video s výkřiky „Allahu Akbar!“ z továrních hal. Proruští ozbrojenci přitom přiznali, že Azovstal je „nedobytná pevnost“.
Ocelárny Azovstal jsou podle místního velitele zcela zničené
Ukrajinští vojáci se netají tím, že úkryt v továrně využili zejména proto, že tam za sovětských časů vznikl spolehlivý systém krytů.
Anton Heraščenko, poradce ukrajinského ministra obrany, tvrdí, že podobné kryty odolávají leteckým bombám o váze až jedné tuny. Ruská armáda tam ovšem podle posledních zpráv shazovala i podstatně mohutnější pumy. Moskva trvá na tom, že se vojáci musejí vzdát, pokud chtějí zachránit sebe i civilisty.