Článek
„Úmrtí nastala už před nějakým časem. O původu lidí nebo příčině jejich smrti zatím nemůžeme učinit žádné závěry. Předpokládáme ale, že jde o uprchlíky,“ prohlásil šéf policie spolkové země Burgenland Hans Peter Doskozil.
Dodal, že uvnitř je nejméně dvacet těl. Možná ale třicet, čtyřicet, nebo padesát. [celá zpráva]
BEZ KOMENTÁŘE: Nákladní vůz s mrtvými uprchlíky ve východním Rakousku Video: Reuters
Vyšetřovatelé dovnitř ve čtvrtek krátce nahlédli, ale nebyli schopni počet obětí vyčíslit přesněji, protože nákladový prostor byl lidmi nacpaný a těla už se v horku začala rozkládat.
V odstaveném voze na rakouské dálnici se našly desítky mrtvých běženců
Auto bylo odpoledne převezeno do nedaleké haly, kde vyšetřování pokračuje, uvedla rakouská média. Přesný počet obětí by měl být znám v pátek ráno, příčina úmrtí později.
Viděl vytékat smrdutou kapalinu
Nákladní auto odstavené na kraji dálnice A4 objevil podle serveru deníku Krone Zeitung ve čtvrtek ráno pracovník dálniční služby, který tam sekal trávu. Policii upozornil na to, že ze zadní části vozu kape páchnoucí tekutina. Auto navíc mělo otevřené jedny dveře.
Rakouská policie při vyšetřování spolupracuje s maďarskou. Podle serveru Hvg.hu byl totiž vůz na jednoho Rumuna registrován v maďarském městě Kecskemét. Mluvčí maďarské vlády potvrdil, že Vídeň maďarskou stranu informovala, že řidič byl občan Rumunska.
Auto s pašovanými lidmi nechal opuštěné a utekl. Podle některých zpráv se s autem mohl ještě ve středu pohybovat po území Maďarska - dálnice A4 spojuje Budapešť s Vídní. Policie po řidiči pátrá.
Tragédie, která se týká všech
Tragický případ podle rakouského kancléře Wernera Faymanna ukázal, že je třeba, aby krizi s uprchlíky řešily evropské země společně.
Vyzval také k boji proti pašerákům. V tom ho podpořila i ministryně vnitra Johanna Miklová-Leitnerová, když prohlásila, že „tato tragédie se týká nás všech“ a „pašeráci jsou zločinci, kteří se nezajímají o dobro pro uprchlíky, ale jenom o vlastní zisk“.
Kancléř Faymann rovněž už počátkem týdne obnovil volání po kvótách, jež by vymezily počty běženců, které jednotlivé země EU povinně přijmou. Kvóty na začátku léta neprošly na unijním summitu, když se jim kromě jiného postavila Česká republika.