Článek
„Nejsem toho názoru, že bychom měli v Rakousku přijmout více lidí, naopak,“ řekl Kurz. Postavil se tak proti požadavku předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, aby se země podílely na přesídlení afghánských uprchlíků. Členským státům EU chce za přijetí běženců nabídnout finance.
Řecko na hranicích dokončilo plot proti Afgháncům
Mezinárodní společenství nyní musí „udělat vše, co je v jeho silách“, aby se situace v krizí zmítané zemi zlepšila, ale Rakousko musí také přiznat, že „ne vše je v našich silách“, říká Kurz. Připomněl, že alpská země v minulých letech během migrační krize přijala 44 tisíc Afghánců. To je podle Kurze „nepřiměřeně velký příspěvek“ s ohledem na velikost Rakouska. Alpská země se tak po Íránu, Pákistánu a Švédsku stala domovem jedné z největších afghánských komunit na světě.
Evropská unie jedná s Tálibánem
Přijetí dalších Afghánců důsledně vyloučil. „To za mého kancléřství nenastane,“ prohlásil Kurz s odkazem na „zvláště obtížnou integraci“ Afghánců. Připomněl, že „například 56 procent afghánské mládeže v Rakousku je zastáncem násilí“. „Přijímat lidi, které pak nelze integrovat, to je obrovský problém pro nás jako zemi,“ řekl šéf rakouské vlády.
V přecpaném boeingu bylo mnohem více lidí, zapomněli započítat děti
Kurz zopakoval rakouský návrh, aby se uprchlým Afgháncům pomáhalo v sousedních zemích Afghánistánu. Zvlášť přitom vyzdvihl Turkmenistán a Uzbekistán. obě země jich doposud přijímaly podle politika málo. Evropská unie by podle Kurze měla země v regionu v tomto ohledu podpořit.