Článek
V únoru 2015 bylo v Rusku 46 politických vězňů, připomněla agentura AFP s odvoláním na seznam zveřejněný respektovanou nevládní organizací Memorial, která se věnuje odhalování zločinů komunismu a ochraně lidských práv. Nyní Memorial pomáhal washingtonským právníkům vypracovat novou studii.
Podle ní ruským úřadům usnadňují zavírání opozičníků za mříže „notoricky vágní“ zákazy a záminky, jako je například výtržnictví či urážky náboženského cítění.
Bývalý kanadský ministr spravedlnosti Irwin Cotler, který nyní vede Středisko Raoula Wallenberga pro lidská práva, tvrdí, že v Rusku dochází ke „kriminalizaci všedního života“. „Všichni, kteří jsou považováni za odpůrce režimu, podléhají obviněním vykonstruovaným ze všeho možného,“ prohlásil Cotler, který se na studii podílel.
Kromě politické opozice mají ruské úřady v hledáčku podle studie také představitele a aktivisty národnostních, náboženských či sexuálních menšin, novináře a od anexe Krymu v březnu 2014 rovněž ukrajinské aktivisty.
Cotler se domnívá, že represe v Rusku i další státech s autoritářskými režimy jsou způsobeny „beztrestností“ těch, kteří z represí mají prospěch, na mezinárodní scéně.
Nejdéle vězněným politickým vězněm v Rusku je podle studie Alexej Pičugin, který před svým zatčením v roce 2003 pracoval pro někdejší ropný koncern Jukos. Bývalý šéf bezpečnostní služby Jukosu Alexej Pičugin si odpykává doživotí za vraždy. Jeho stoupenci tvrdí, že byl falešně obviněn s cílem zničit tehdejšího šéfa koncernu Michaila Chodorkovského, který po deseti letech věznění ve vlasti žije v politickém exilu.
Moskva se v minulosti hájila tím, že má jinou koncepci lidských práv než Západ.