Článek
O takových toaletách se mluví v obcích Pullach, Taufkirchen a Garching, informovala agentura DPA. V Německu podle odhadů žije několik desítek tisíc osob, které se označují jako lidé neurčitého pohlaví. Jiné zdroje ale uvádějí až 80 tisíc.
V Pullachu myšlenku toalety pro třetí pohlaví razí externí poradkyně, potvrdila DPA mluvčí obce. Zatím ale záležitost podle ní do plánování zahrnuta nebyla. To v Garchingu už je podle deníku TZ zřízení záchodů pro osoby s nejednoznačným pohlavím zahrnuto do plánů a v Taufkirchenu nápad zkoumá příslušná architektonická kancelář.
V Německu lze při narození dítěte zaznamenat jako pohlaví buď mužské, nebo ženské, anebo kolonku nechat nevyplněnou. Podle oficiálních odhadů žije v Německu asi 80 tisíc intersexuálních osob.
Změna v rodném listě
Parlament v prosinci 2018 schválil zákon, který změnu zapsaného pohlaví nebo křestního jména na rodném listu i v jiných dokumentech umožňuje také zpětně. Je k tomu však potřeba potvrzení od lékaře. Podle některých politiků Zelených a SPD a také Sdružení leseb a gayů v Německu však současná legislativa nestačí. Pohlaví podle nich neurčují jen fyzické znaky, ale také sociální a psychologické okolnosti. Potvrzení od lékaře by tedy podle nich nemělo být třeba.
Německá vláda reagovala odsouhlasením zákona na rozhodnutí tamějšího ústavního soudu, který dospěl k závěru, že dosavadní právní úprava je v této záležitosti v rozporu s osobnostními právy a se zákazem diskriminace zakotvenými v ústavě. U soudu si stěžoval člověk, který žádal o změnu pohlaví. V úředních dokumentech byl veden jako žena, ale podle předloženého chromozomatického testu nebyl ani ženou, ani mužem.
Neurčité pohlaví se týká lidí, kteří se narodili s nejasným pohlavím, tedy jako tzv. hermafroditi, nebo jim genderové vymezení na muže a ženu nevyhovuje. Ve světě je neurčité pohlaví oficiálně uznáváno například v Austrálii, na Novém Zélandu, v Kanadě nebo v některých státech Asie; v Evropě už také v Rakousku, Dánsku či Portugalsku.