Hlavní obsah

Kypr čelí migračnímu tlaku, žádá Evropskou unii o pomoc

Kypr varuje před vytvořením nové migrační trasy. Ze statistik vyplývá, že počet migrantů, kteří se dostali na ostrov proti loňskému roku vzrostl o 50 procent. Zvláštní je, že nejvíce běženců dorazilo na ostrov v posledních týdnech, píše server týdeníku Focus. Kypr již zavedl přísná opatření na hranici s tureckou částí a žádá Evropskou unii o pomoc.

Foto: Jon Nazca, Reuters

Ilustrační foto

Článek

Kyperský prezident  Nikos Anastasiadis se podle listu Frankfurter Allgemeinen Zeitung obává nejen stoupajícího počtu migrantů, ale především toho, že by se mezi migranty ze Sýrie nacházeli bojovníci Islámského státu z Idlíbu.

Nataša Xenofontosová-Koudounová z kyperské kanceláře Mezinárodní organizace pro migraci se domnívá, že důvodem zvýšeného přílivu běženců je současná situace v Libanonu. Tamější uprchlická zařízení jsou přeplněná a země prochází hospodářskou krizí. Podpora migrantů mezi Libanonci razantně klesá. Ruku v ruce s tím stoupá aktivita pašeráků.

Doposud se Kypru migrační vlna vyhýbala, ačkoli řecká část rozděleného ostrovního státu patří do Evropské unie. Podle IOM to vyplývá hlavně ze skutečnosti, že ostrov je poměrně izolovaný, navíc ze severní části ostrova Kypr nelze vycestovat do zemí EU přímo, ale musí se letět přes Turecko. Tam se navíc běženci dostanou pohodlně po souši.

Nejméně běženců za pět let

Unijní pohraniční agentura Frontex ve středu zveřejnila nové statistiky, z nichž vyplývá, že nelegální migrace do EU klesla v prvních deseti měsících letošního roku proti stejnému období loni o 31 procent. Do zemí EU takto dorazilo 118 900 lidí. Je tedy možné, že počet nelegálních překročení unijních hranic bude letos nejnižší od roku 2013.

Šedesát procent zaregistrovaných migrantů zvolilo v říjnu k cestě do Evropy takzvanou západní středomořskou trasu, tedy přes Španělsko. Touto cestou se v prvních deseti měsících tohoto roku vydalo 49 500 migrantů. To je více než dvojnásobek oproti stejnému období v roce 2017. Nejvíce přicházeli občané Maroka, Guineje a Mali.

Také počet běženců, kteří se snaží dostat do unie přes Itálii za prvních devět měsíců letošního roku klesl na 21 600, což je o 81 procent méně než před rokem. Tuto trasu volí nejčastěji Tunisané a Eritrejci.

Tlak na paralelní cesty

Za prvních deset měsíců 2018 ale podle Frontexu výrazně stoupl počet nelegálních překročení pozemní hranice s Tureckem. V tomto období tak vzrostl o 37 procent počet příchodů přes takzvanou východní středomořskou trasu. Touto cestou dorazilo do EU asi 47 100 osob, většinou Syřanů, Iráčanů a v posledních dvou měsících také Afghánců.

Migračnímu tlaku ale čelí podle Frontexu paralelní cesta přes Albánii, Černou Horu a Bosnu a Hercegovinu a přes Srbsko a Bosnu a Hercegovinu.

Související témata:

Výběr článků

Načítám